Trend se v názorech lidí objevuje již od ustavení Senátu v roce 1996. Přesto v posledních osmi letech mírně vzrostl počet těch, kdo považují komoru za pospěšnou užitečnou instituci. Vyplynulo to z výsledků agentury Factum Invenio
Kladné hodnocení Senátu vyslovilo v září 1996 29 procent občanů, o dva roky později již jen 8,1 procenta občanů. Před dvěma lety Senátu uznávalo 10,5 procenta lidí, v tomto měsíci se k němu postavilo kladně 16 procent dotázaných.
Vylepšení hodnocení Senátu je podle agentury patrně v úzké souvislosti s patovou situací po červnových parlamentních volbách. Senát je totiž tradičně pokládán za určitou záruku kontinuity, jednak roste jeho význam jako instituce, která by mohla mít případně vliv na rozpuštění Poslanecké sněmovny a vypsání předčasných voleb.
Skupina těch, kteří Senát považují za zbytečný, ale přesto zůstává velká. V tomto měsíci se takto vyslovilo 50,6 procenta dotázaných. Historicky nejnižší podporu měla horní komora v prosinci 1998, kdy její existenci zhodnotilo negativně 65,9 procenta respondentů.
Více než dvě třetiny lidí (70,2 procenta) si myslí, že horní komora je pod silným vlivem politických stran. O něco menší procento lidí soudí, že Senát je bezmocným diskusním kroužkem pánů a dam v pokročilém věku. Senát přitom považují za užitečnou instituci častěji příznivci ODS.
Agentura také zjistila, že lidé hodnotí převážně kladně práci obecních a městských zastupitelstev. Průměrně dali občané svým zastupitelstvům známku 2,8. Většina veřejnosti si myslí, že za uplynulé čtyři roky se situace v jejich městech a obcích aspoň trochu zlepšila, i když převažuje pocit, že zastupitelstvo se nejvíc zajímá o svůj vlastní prospěch a nejméně o problémy obyčejných lidí.
