Havel: EU by si měla vymezit své hranice

Evropská unie by se neměla rozšiřovat příliš, míní bývalý prezident Václav Havel. Nutnost geografického a hodnotového vymezení EU ale podle něj neznamená vyloučení Turecka ze začlenění do unie. Havel to v neděli uvedl v pořadu Otázky Václava Moravce.

"Turecko je jednou nohou v Evropě a hlavně Evropa na něj spoléhá po desetiletí," řekl Havel. Připomněl, že Turecko bylo členem NATO a podílelo se na obraně Evropy proti Sovětskému svazu. "A najednou bychom dělali drahoty. To se mi moc nelíbí," uvedl Havel k váhavému přístupu ke členství Turecka v EU.

Do unie by podle něj měly jednou patřit také Srbsko a Albánie, budou-li jednou chtít a splňovat podmínky. Členy unie by se mohly stát do budoucna také Bělorusko a Ukrajina. "Ale tam to končí a začíná jiný civilizační okruh," uvedl Havel.

Euroskeptikové jsou podle něj pro další rozšiřování EU možná proto, že chtějí EU učinit "trošku bezzubou". "Když se bude donekonečna rozšiřovat, tak to bude jakési druhé nadbytečné OSN," dodal.

Euroskeptikem či eurorealistou bývá nazýván Havlův nástupce v čele státu Václav Klaus, někdejší premiér a předseda ODS. Vztahy s ním nechtěl dnes jeho předchůdce příliš rozebírat. Nestojí prý za zkoumání, na rozdíl od jejich koncepčních rozdílů, uvedl bývalý československý a český prezident.

Havel například v době pádu Klausovy vlády v roce 1997 vystoupil s ostrou kritikou technokratického pojetí transformace společnosti bez prosazování mravních a právních zásad.

Klaus naopak Havlovi kromě jiného vytýkal, že není příznivcem systému politických stran. Havlovo vetování některých zákonů označoval za pošlapání základních prvků parlamentní demokracie.

Havel, jenž příští týden oslaví sedmdesátiny, mezi nejdůležitější okamžiky svého prezidentství zařadil zrušení Varšavské smlouvy, bývalého socialistického vojensko-politického bloku.

"Skončilo bipolární ostré rozdělení světa na zájmové sféry. My jsme přestali být součástí jakéhosi impéria, stali jsme se vskutku samostatnou zemí," uvedl.