S domácím násilím se v ČR osobně setkalo 23 procent lidí, a to v roli oběti, násilníka či svědka. Třináct procent Češek a Čechů je pak zažilo na vlastní kůži. Každý stý člověk přiznal, že se choval násilně. Vyplývá to z výzkumu agentury STEM pro sdružení Bílý kruh bezpečí (BKB) a společnost Philip Morris. S výsledky dnes novináře seznámil ředitel agentury Jan Hartl. Srovnání s pět let starým výzkumem ukázalo, že společnost přestává tyto útoky tolerovat.


Výzkum se uskutečnil v červenci mezi 1690 osobami nad 15 let. Poprvé ho agentura STEM vypracovala v roce 2001. Tehdy se o osobní zkušenosti s násilím zmínilo 16 procent lidí. Odborníci zdůraznili, že stejně jako před pěti lety i nyní čísla ukazují jen podíl lidí, kteří byli ochotni o svých zážitcích mluvit. Skutečný výskyt násilí ve vztazích a rodinách tak může být vyšší.


Za závažný problém označuje domácí násilí 84 procent Čechů a Češek, před pěti lety to byly tři pětiny občanů. Čtyři pětiny lidí si myslí, že by společnost neměla útoky za zdmi domovů tolerovat a měl by zasáhnout stát. V roce 2001 to tvrdilo 71 procent dotázaných. Přesto stále ani ne pětina lidí ví, jak by se v případech domácího násilí měla zachovat.


Před pěti lety 26 procent lidí uvedlo, že se s domácím násilím osobně setkali. Nyní je jich o tři procenta méně. Tři pětiny občanů se zmínily o tom, že o případech vědí z doslechu. Nyní se jejich počet snížil na 50 procent. V prvním výzkumu ale lidé vypovídali podle toho, co sami za násilí považovali. Nyní se seznámili s přesnou definicí domácího násilí. Tato skutečnost mohla výsledek ovlivnit.


Domácí násilí je dlouhodobé, útoky se stupňují. V Česku navíc po poměrně krátké době nastupují výpady fyzické. Slovním či tělesným napadením přihlížejí v 57 procentech případů děti.


Zhruba 45 procent obětí a třetina útočících osob má minimálně středoškolské vzdělání. Téměř tři pětiny rodin, kde se útoky vyskytly, bylo zajištěno průměrně či nadprůměrně. O 13 procent ubylo těch, kteří si myslí, že na pohled slušní lidé se násilně nechovají. Naopak se ale upevnil mýtus o tom, že terčem útoků musí být vždy žena-puťka či muž-bačkora, kteří si nechají vše líbit.


Tři čtvrtiny lidí míní, že nyní je pomoc dostupnější než před pěti lety. Podle 30 procent lidí je především nutné stíhat násilníky, 70 procent osob by se soustředilo na ochranu obětí. Většina lidí podporuje nová zákonná opatření. Od ledna bude totiž možné násilné osoby vykázat z domova a ochránit oběť. S tímto krokem souhlasí 68 procent dotázaných.

Tento článek máteje zdarma.
Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení.
Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články.
HN mini
45 Kč první dva měsíce
Od 3. měsíce 229 Kč
  • Veškerý obsah
  • Bez reklam
  • Mobilní aplikace
HN roční
3290 Kč za rok
2 měsíce zdarma
  • Veškerý obsah
  • Bez reklam
  • Mobilní aplikace