Na dotazy čtenářů odpovídal klimatolog Radan Huth

K problematice betonování, rušení zelených ploch a sekání trávy se neumím vyjádřit. To, co Vy nazýváte betonováním, tj. úbytek plochy zeleně ve městech, má spíše místní vliv: ve městech je pak sušší vzduch (voda odteče místo aby se vsákla) a vzniká tzv. městský tepelný ostrov - tzn. že ve městě je (zejména v noci) tepleji než v jeho okolí.

Skutečně velké sopečné erupce (ne nějaká "pšouknutí", ale třeba Krakatoa v 19.století nebo v nedávné době Sv.Helena) ovlivňují počasí po několik málo let následujících po výbuchu. Mechanismus ovlivnění je zjedodušeně řečeno ten, že se do vyšších vrstev atmosféry uvolní velké množství aerosolů a dalších podobných částic, které brání pronikání slunečního záření na povrch Země. V důsledku toho se na povrchu Země ochladí. A protože se působením proudění vzduchu znečišťující látky ze sopečného výbuchu v atmosféře dobře promíchají, bývá vliv velkých sopečných výbuchů globální. Nejsem ale v tuto chvíli schopen z hlavy říci nějaká konkrétní čísla, např. o kolik stupňů se může ochladit. Na meteorologické důsledky zapálených ropných studní v roce 1990 se určitě nějaké studie dělaly, já o nich ale nic moc nevím, a nebudu se proto pouštět do spekulací.

Někomu oteplování nevadí, jinému vadí. Někdo má rád teplo, jiný zimu. V tom ale ten hlavní problém není. Jednak na zemi nežijí jenom lidi, jednak se bude měnit nejen teplota. Poměrně rychlé změny klimatických podmínek ohrožují třeba zemědělství - dosud pěstované zemědělské plodiny přestanou prospívat. Naopak změna klimatu může prospívat zemědělským škůdcům - můžeme očekávat, že s postupujícím oteplováním budou dospívat během vegetačního období dvě generace některých škůdců místo dosavadní jedné, což by rovněž mělo neblahé důsledky. Celé ekosystémy můžou mít problémy - typicky lesy se neumějí dost dobře přizpůsobit rychlým změnám klimatických podmínek. Problémy vzniknou i vodnímu hospodářství. Zkrátka - to co Vám připadá jako prima změna, mnozí jiní pocítí velmi neblaze. A zimy pořád budou - sice možná mírnější, častěji bez sněhu - ale budou. Že byste přestal v zimě topit, na to zapomeňte.

Můj názor (podpořený mnoha odbornými studiemi) je, že klima ve střední Evropě se bude do budoucna oteplovat - více v zimě, méně v létě. Změní se i srážky - v létě jich ubyde, v zimě spíše přibyde. Obecně lze očekávat zvýšení výskytu extrémních jevů - silné bouřky, horké vlny, apod. - počasí bude více "rozkolísané". Zjedodušeně lze tyto změny popsat jako určitý posun ke středomořskému typu klimatu. Toto všechno je očekávaný vývoj během tohoto století, za předpokladu, že nedojde k mimořádně velkým změnám ve vývoji lidstva - tedy populace a ekonomického rozvoje. K ochlazení v důsledku zastavení hlubokého promíchávání vody v Atlantiku (jehož je Golfský proud jedním z projevů) podle mně nedojde - je to možná, ale dost málo pravděpodobná vrianta vývoje.

Je těžké odlišit "nás obyvatele" od průmyslové činnosti, protože té se také dopouštíme "my obyvatelé". Každopádně nejvíc k zesilování skleníkového efektu přispívá spalování fosilních paliv (uhlí, ropa), ať se tak děje "doma" nebo "v továrně". Nějaký poměr mezi "domácím" a "průymslovým" vlivem říct neumím. Nicméně předpokládám, že ten "průmyslový" vliv bude asi dominantní.

Teplota v Klementinu se pořád měří asi hlavně proto, že se tam měří už tak dlouho. Taková velmi dlouhá pozorovací řada je zcela ojedinělá i v celosvětovém měřítku (existuje jen nakolik málo řad delších). Její význam je pochopitelně omezený, jednak proto, že měření jsou umístěna "nestandardně" - ne v meteorologické budce na zeleném trávníku, ale za oknem na dvoře, jednak proto, že od konce 18.století se okolí stanice výrazně promanilo a Praha se mnohonásobně rozrostla. Nicméně i tak jsou měření v Klementinu stále cenným zdrojem informací. K Vaší druhé otázce: nevím o tom, že by většina našich (chápu, že míníte českých) vědců měla takový názor, jak píšete. Možná se ve sdělovacích prostředcích občas takové názory objeví, ale - na rovinu řečeno - ty ve své velké většině nepocházejí od lidí, kteří by se mohli nazývat "vědci".

K Vašemu přirovnání se zkratem neumím nic říct. Mohu potvrdit, že změny klimatu opravdu nastávají, opravdu je pozorujeme, a je velmi velmi pravděpodobné, že k těm změnám dochází v důsledku lidské činnosti. A některé projevy této změny jsou velmi rychlé. Zmenšování plochy arktického ledu v létě patří mezi ně.

Můj názor je následující: využití vodní energie je limitováno její dostupností - využívat se může tam, kde tečou řeky pěkně prudce z kopce, těžko tam, kde se líně valí po rovině. Obdobné platí o větrné energii: tam, kde nefouká vítr, ji těžko můžeme využívat. Analogicky pro sluneční energii. Biomasa je možná jen jako doplňkový zdroj energie, protože její využití je velmi málo efektivní: na výrobu nějakého množství energie potřebujete enormně velkou plochu, kde biomasu pěstujete. Další aspekt týkající se vodní a zejména větrné energie je, nakolik se smíříme s tím, že mění výrazně k horšímu krajinný ráz. Jiným aspektem problému je to, jak moc je energeticky náročná výroba zařízení pro výrobu větrné a sluneční energie. Pokud se toto započítá, rázem se alternativní zdroje energie stávají podstatně méně výhodné. Jak je na tom Česká republika? Výrazně větší využití vodní energie si neumím představit. Pro větrnou energii naše podmínky nejsou příliš vhodné - vítr fouká málo, a tam, kde fouká víc (např. Krušné hory) bychom si větrnými vrtulemi velmi zohyzdili krajinu. Země, které pokrývají velkou část spotřeby energie z alternativních zdrojů (např. Rakousko, Švýcarsko nebo Norsko) tak činí převážně z vodní energie. Na to my potenciál nemáme.

V meteorologické obci panuje poměrně velká shoda v tom, že změny klimatu, které v posledních několika desetiletích pozorujeme, jsou velmi velmi pravděpodobně zapříčiněny lidskou činností. Na otázku, co s tím dělat, není jednoduchá odpověď. Zkrátka přestat spalovat fosilní paliva (produkuje se tím oxid uhličitý), přestat pěstovat dobytek (při přežvykování se uvolňuje metan) a podobně. Jednoduché a schůdné řešení není. Obnovitelné zdroje energie jsou jen velmi částečnou pomocí. Můj postoj je jasný - docela dost si pomůžeme, když uhelné, plynové a podobné elektrárny nahradíme jadernými.

Na něco jsem už odpověděl u předchozí otázky. A proč se nic neděje? Odpověď sahá daleko za moji specializaci - odpovědět by měli ekonomové či politologové.

Souhlasím s Vámi: člověk významně ovlivňuje klima. I kdyby to bylo jen několik procent, je to dost. Před začátkem průmyslové revoluce byly koncentrace oxidu uhličitého v atmosféře asi 270 ppm (částic CO2 v milionu vzduchových částic), nyní to je víc než 360 ppm. A protože CO2 je skleníkový plyn, tj. způsobuje "zvyšování" teploty Země oproti stavu "radiační rovnováhy", kdy by atmosféra nebyla, je jasné, že člověk na klima vliv má.

Díváme-li se na jedno století dopředu, roztátí ledovců na jižním pólu ani v Grónsku nehrozí. (Roztátí mořského ledu na severním pólu by na výšku hladiny oceánu nemělo žádný vliv). A co bude dál, velmi závisí na tom, jak se bude lidstvo a jeho ekonomické aktivity rozvíjet. takové předpovědi jsou zcela mimo moji odbornost. JInak se domnívám, že v řadách odborníků na klima panuje velká shoda (která, samozřejmě, není sama o sobě zárukou, že to je pravda) v tom, že další zvyšování koncentrací skleníkových plynů v atmosféře v důsledku lidské činnosti povede k pokračujícím klimatickým změnám, zejm. oteplování.

Jaké bude léto, nevím. Zatím je docela horké, že... Moje tušení mi ale říká, že 45 stupňová vedra určitě nepřijdou, protože zatím nikdy nepřišla - dosud nejvyšší naměřená teplota v ČR je "pouze" 40,2 stupně - v Praze-Uhříněvsi v roce (tuším) 1984. Tak že bychom letos rovnou dosáhli pětačtyřicítku, se mi nezdá možné.

Neumím odpovědět, jaký vliv na klima by mělo větší zalesnění u nás. Každopádně ale Česká republika není zas tak moc velká, aby i její úplné zalesnění mohlo mít významný vliv na světové klima. A klima (počasí) u nás je ovlivněno daleko víc tím, co k nás přinášejí vzdušné proudy odjinud, než tím, co u nás roste.