Zahraniční politika

Tématem diskusního pořadu byla zahraniční politika. Hosty byli zástupci parlamentních i neparlamentních stran kromě vládní ČSSD, která bez udání důvodu odmítla v pořadu účast. Jednotlivé strany zastupovali Jan Schwippel (ODS), Václav Exner (KSČM), Vilém Holáň (KDU-ČSL), Pavel Svoboda (US-DEU), Ondřej Liška (SZ), Jana Hybášková (SNK/ED) a Vladimír Železný (NEZ/DEM). V prvním bloku dostal každý z politiků konkrétní otázku vztahující se k tématu, na kterou po omezenou dobu mohl odpovídat.


Zástupce ODS dostal dotaz, jaké jsou konkrétní základní priority v oblasti zahraniční politiky. Jan Schwippel odpověděl, že v obecné rovině lze odpověď shrnout do tří bodů - prosperita, stabilita a bezpečnost. Zdůraznil také, že bychom si měli udržet pevnou atlantickou vazbu a snažit se o plnohodnotné členství v EU. "Nepovažujeme za klíčové čerpání prostředků z evropských fondů, ale za důležitější pro nás pokládáme mj. rozhodování o výši DPH. Jde sice o společnou věc, ale řada států má v tomto směru výjimky, takže v konečném důsledku každý nakládá s penězi jak je každému libo," řekl.

Zmínil také fakt, že premiér Paroubek sice říká, kolik z EU získáme peněz, ale přitom jde pouze o finanční stropy, na které spíše nedosáhneme.


Václav Exner se měl vyjádřit k dřívějšímu výroku KSČM, že strana odmítá agresivní politiku USA a že ČR by neměla být členem NATO. "Organizace NATO by skutečně neměla existovat. Naše neúčast v ní byla jedním ze směrů vývoje po roce 1989, k čemuž však bohužel nedošlo. Nelíbí se nám, že dochází k jejímu dalšímu rozšiřování, kdy se hovoří o možných nových členských státech jako Austrálie anebo přistoupivších zemích některých států severní Afriky," uvedl. Zástupce KSČM se ohradil proti účasti ČR ve vojenské složce, kde jmenoval jako vzor Francii, a dodal, že vojenských akcí by se podle něj Česko nemělo účastnit. "Nejde o konání proti terorismu jako takovému, ale naopak spíše podporující tzv. společenský terorismus," dodal.

Vilém Holáň zastupující křesťanské demokraty dostal otázku týkající se vztahu České republiky a Vatikánu a uzavření vzájemné smlouvy. Jako důvod pro uzavření smlouvy Holáň uvedl, že z mezinárodního hlediska bychom se zařadili mezi vybrané státy, které smlouvu s Vatikánem mají. "Jinak je to podstatě smlouva jako desítky dalších. Rozdíl je v tom, že nemá význam jen pro vládu, ale pro celou společnost. Poněkud jiná je v tom, že je přímo pro katolíky. Zároveň si ale nemyslím, jak se často uvádí, že tato smlouva je ve sporu s českým právním řádem," prohlásil. Podle Holáně ministr kultury Jandák sice slíbil, že její odsouhlasení u poslanců ještě přijde na řadu do voleb, je ale evidentní, že tomu tak nebude. "Na druhou stranu z hlediska církevního - několikaletá prodleva není velká, když se podívám na dvoutisíciletou historii církve," konstatoval.

Zástupce US-DEU se pokusil vypořádat s otázkou točící se okolo tzv. Benešových dekretů a požadavků sudetských Němců. "Neřekl bych, že jde o nějaké ohrožení naší zahraniční politiky. Výrazněji se to neodrazí ani u nás ani v zahraničí - toto téma vyhasíná," řekl Svoboda. Podle něj se nelze na věc starou 60 let dívat dnešníma očima a ani se k ní nelze stále vracet. "Lze ukázat vstřícnost vůči těm sudetským Němcům, kteří se nijak neprovinili. Mohli bychom jim nabídnout české občanství, pokud by měli zájem. Případné odškodnění by mělo být obdobným vstřícným gestem, ale nikoli gestem fatálním," řekl.

Na zástupce Strany zelených Ondřeje Lišku čekala otázka v podobě naší práce v EU a jak je zakomponována do volebního programu strany. Podle Lišky není ČR dostatečně aktivní ve věcích EU. Zdůraznil však, že jeho strana se podílí na spolupráci v rámci Evropy i s ostatními národními stranami Zelených. Liška si zároveň postěžoval na nedávnou tzv. Špidlovu zprávu. "Špidlova zpráva nezjistila nic nového. Otevření národních pracovních trhů by nemělo statisticky významně ovlivnit případnou migraci. Z hlediska jednotlivých národních restrikcí v tomto směru jde dílem o klišé a zaběhlé pohledy politiků na tuto záležitost," uvedl.

Jan Hybášková dorazila se zpožděním z Bruselu z jednání europarlamentu, ale odpověď na otázku, jaká je koordinace zahraniční politiky s ambasádami v zahraničí a otázky lidských práv v některých zemích, stihla. Podle Hybáškové by na prvním místě měla být kvalita českých zástupců diplomatického sboru. "V současnosti je náš diplomatický sbor nabádán především k loajálnosti, tak aby udržel pohodu v médiích," řekla. Z hlediska evropské koordinace jednotlivých států tuto úlohu splňuje Evropská rada. Porušování lidských práv je důsledkem nefunkčnosti státu, odstranění by mělo být dílem jejich demokratizace a využití jejich ekonomických šancí.

Vladimír Železný se především zabýval otázkou euroústavy. "Evropská ústava je mrtvola, Francie ji zabila a Nizozemci ji pohřbili," prohlásil. Podle něj je ústava jen o odstranění vetovacího práva jednotlivých států. "V současnosti jde o 61 vetovacích práv," uvedl. Podle Železného se postupně v Evropské unii dostávají k moci evropští byrokraté, místo aby ji měli technokraticky orientovaní manažeři. "Pro existenci euroústavy nevidím žádný důvod," doplnil.


"Nastavený čas" patřil Železnému
V reakcích na jednotlivé příspěvky hned v úvodu napadl Železný zástupce Strany zelených. "Zelení jsou brzdou prosazení práv nových zemí," uvedl. Ondřej Liška se mu to na několika příkladech snažil vyvrátit, ale Železného zjevně nepřesvědčil. Podle něj je evidentní rozpor mezi zájmy českých zelených a tzv. eurozelených. Zároveň Železný prohlásil, že svobody v EU mají platit od roku 1957, ale jediné co alespoň trochu funguje je volný pohyb zboží.

Václav Exner apeloval na to, abychom žádali v EU o stejná práva, jako mají ostatní státy. Vilém Holáň to doplnil slovy, že Evropa musí jít dál především v oblasti integrace. "Bohužel často naráží na zbrklost politiků," dodal.

Vlnu emocí vyvolalo prohlášení Vladimíra Železného, že euroústava je bytostné pohrdání občanem. Snažil se to dokázat na příkladu Francie, kde ústava neprošla referendem, přestože podle něj 40 procent Francouzů mělo o ústavě poměrně dobré znalosti. "Na rozdíl od Česka kde by to bylo tak půl procenta," konstatoval. S tím zásadně nesouhlasila Jana Hybášková, podle které je euroústava potřeba. "Potřebujeme ji. Dokud nebude nová smlouva, tak si Evropa nebude vědět rady ani s terorismem," dodala.

Co to jsou české národní zájmy?

Železný zdůraznil, že by se měla Česká republika zaměřit na zvýšení porodnosti, která je jednou z nejnižších v Evropě. Dále se domnívá, že českým národním zájmem je rovněž orientace na Ukrajinu, a připomněl kvalitní práci mnoha ukrajinských dělníků v Čechách. Rovněž varoval před vstupem Turecka do EU, spíše by mělo mít statut přidružené země, jako má například Švýcarsko nebo Norsko, dodal.

S tím nesouhlasila Hybášková, která obhajovala vstup Turecka do unie, protože to přispěje k prohloubení demokratizace země. Železný naopak s Hybáškovou polemizoval, obává se demokratizace Turecka, protože by mohli získat větší vliv islámští fundamentalisté. Hybášková dodala, že základními národními zájmy jsou stabilita, prosperita a bezpečnost země.

Liška se vyslovil pro podporu energetických zdrojů, které by nemohly být zneužity teroristy. Zjevně tím narážel na bezpečností zneužitelnost jaderné energie. Rovněž nesouhlasil se Železného tezí, že by vstup Turecka do EU mohl ohrozit stabilitu unie.

Unionistický zástupce Svoboda uvedl, že by mělo být zájmem České republiky, aby byl liberalizován světový trh, protože ČR je založena na exportní ekonomice. Liberalizace světové ekonomiky by přinesla ČR prosperitu, zdůraznil.Dodal, že by podporoval i řízenou emigraci do Čech, protože bychom se mohli v horizontu několika desetiletí dočkat toho, že počet obyvatel ČR klesne na osm a půl milionu lidí.

Vilém Holáň se domnívá, že cíle jsou stejné u většiny států. Jje spíše důležitější, jakými cestami se těchto cílů dosahuje, upřesnil svůj pohled na problematiku národních zájmů. "Měli bychom mít dobré členství v EU, NATO a dobré vztahy se sousedy," řekl Holáň. "Společnost založenou na vzdělání, technologiích," dodal.

Exner souhlasil s předřečníkem, že by se česká společnost měla zaměřit na vzdělání a rovněž by měla mít rovnoprávné postavení se všemi svými partnery. "Měli bychom vyvážet mír," dodal v narážce na naše členství v Severoatlantické alianci. KSČM ve volebním programu zdůrazňuje, že by ČR měla z NATO vystoupit. "Měli bychom si vážit sami sebe," uzavřel.

Schwippel řekl, že bychom neměli v EU nikomu podlézat, kritizoval tzv. "eurohujerství". Zdůraznil potřebu euroatlantické vazby a v současném globalizovaném světě potřebu flexibility.