Rozhovor s Václavem Exnerem

Samueli, jsem přesvědčen, že tak jako dosud uděláme vše, aby to, co slibujeme, se také stalo skutečností. Z dosavadní pozice "nesystémové" strany máme samozřejmě omezené možnosti, ale i tak můžeme vykázat část úspěchů, které z dosavadních programů vycházejí. Nikdo ale nic v politice nedělá sám - bude tedy také vždy záležet na spolupráci nebo nespolupráci ostatních, a to je dobře. V. E.

Milý anonyme, rovněž lituji toho, že příliš mnoho lidí má krátkou pamě't. Situace je teď taková, a doufám, že ji i Vy vidíte, že lidé také leccos shánějí, například nejméně půl miliónu hledá práci, mnozí dlouho přes rok, jiní, kde by přespali, a jiní spravedlnost u soudu po letech, kdy se nedočkali. V korupci se propadáme k těm velmi špatným. Patřili jsme k rozvinutým zemím, v devadesátých letech nás znovu zařadili mezi rozvojové, teď po letech, která jsme v rozvoji ztratili, nás zase milostivě OECD přeřadilo, ale mohli jsme být dál! Vítal bych, kdyby se zlepšilo, co dřív bylo špatné a nejméně nezhoršovalo, co bylo dobré nebo přijatelné. Dnes se podílíme na okupaci Balkánu, Afghánistánu i Iráku. Jsem pro odstranění problémů, starých i nových, ve spolupráci co nejširšího spektra našich občanů. V. E.

Souhlasím s Vámi a děkuji. V. E.

Dobrý den, Milane. Na našich webových strách najdete omluvu, učiněnou již na sjezdu v roce 1989, a mnohokrát opakovanou. Demokracie byla opravdu jiná a částečně nebyla (aspoň i podle mne nebyla dostatečná). Poučení to je pro všechny. Nejsme pasivní, ale vždy je možné být ještě aktivnější, hledáme ty, kteří se toho chtějí v duchu¨našeho programu zúčastnit. Ujišťuji Vás, že se izolovaní od lidí a jejich problémů i radostí necítíme. Děkuji Vám za názor a snad i podporu a zdravím. V. E.

Vážený, vážená Ocelko, rozhodli jsme se v roce 1992 v referendu, že se přejmenovat nechceme, a ukázalo se to správné - jsme dobrá značka. Do vlády nepospícháme - důležité je, aby ve vládě s naší účastí bylo možné plnit hlavní body našeho programu, ne tam být co nejdřív a pasivně nebo aktivně podporovat, co nechceme my ani naši voliči. Jsme jasně vlevo a chceme tam zůstat. Budoucnost vidíme právě vlevo. V. E.

Dobrý den, pane Baldreichu, Pokud jde o strádání, jak kdo - 2/3 jsou pod průměrným platem, reálné příjmy důchodců zatím nejsou v průměru ani na úrovni roku 1989/1990, bezdomovci, nezaměstnaní atd. I tu bídu tu zase máme, vedle velkého, až nesmyslného, protože nezaslouženého, bohatství. Mnoho podniků, které fungovaly, už neexistuje, proč nefungují lépe - to by bylo přesvědčivé! O rozměrech toho, jak se krade, se nám v minulosti ani nezdálo. Majetková a hospodářská kriminalita přináší škody na úrovni aspoň patnáctkrát (v reálných cenách) vyšší, neř ve druhé polovině 80. let. Když jsem se stal v roce 1992 poslancem, šel jsem s platem nepatrně dolů. Prostudujte statistiky. A zdravím. V. E.

Vítězství Lukašenka všichni předpovídali. Sám volební akt asi proběhl normálně - sám jsem se o tom měl možnost přesvědčit jako pozorovatel jedněch předchozích voleb. Předchozí výsledky byly nakonec s výhradami uznány i mezinárodně, teď zatím počkáme. Země je na tom ekonomicky snad nejlépe ze všech post sovětských republik. V převolební kampani vidím řadu problémů, které jsou pak oprávněně kritizovány, a to jak ze strany součsného prezidenta, tak tzv. opozice a vměšování ze zahraničí. V. E.

Vážený pane Karasi, děkuji Vám za sdělení Vašeho názoru. Pokud jde o ženy, jejich pozice se podle údajů, například pokud jde o poměr platu k platu mužů nebo o zastoupení ve veřejném životě, zhoršila. Snad znáte některé, které těžce pracují i dnes, ne každá práce je lehká, a je jich také mnoho, které by rády pracovaly, ale není práce. Možná, že dnes se uslintaní a blbí lidé ze společnosti vypařili - bylo by to jen dobře, ale není to jisté. Na úroveň rozvojové země jsme (naštěstí dočasně) klesli až v devadesátých letech. Souhlasím s Vámi, že necháme dějiny, aby vše objektivně, asi trochu s odstupem, posoudily. V. E.

Milý anonyme, různí vyžírkové jsou asi v různé míře zastoupeni všude, možná, že to myslel vážně i Váš kolega. Naštěstí jich v KSČM je asi významně méně, než jinde, jak ukazují různé aféry - ty se nás takřka netýkají. To je dobře. Být představitelem KSČM není zrovna žádný med - viz podobné "útoky" jako je ten Váš. Dobré a vědoucí lidi mezi sebe ale rádi vezmeme, moc peněz z toho ale nekouká. O komunismu si s Vámi rád pohovořím, ale to asi není na pár řádek. V. E.

Martino, mám stejný názor na českou zahraniční politiku, jak to popisujete. Vysvětlit to neumím, ani nechci - jsem proti takové politice. Slobodan Miloševič se choval u soudu v Hágu hrdinně, ať už jeho předchozí činy hodnotíme jakkoli. Stane se historií uznávaným představitelem svého lidu. V. E.

Dobrý den, Petře. Souhlasím - představa, vize zahraniční politiky by měla být víc a široce podiskutovaná. KSČM jako levice se právě v oblasti zahraničnní politiky nejvíc liší od ostatních politických stran zastoupených v Parlamentu. Pravici se určitě neblížíme, ani ČSSD, ač s některými jejími představiteli nacházíme řadu společných bodů. Základním problémem je obrovská nerovnost mezi lidmi, národy, územími, bída a bohatství z velké části získané a získávané násilně, nespravedlnost, která je s tím spojená. Málo demokracie - aby byla politika v zájmu všech stejně. Převládající společenské uspořádání nevyhovuje. To je také základní cíl celého hnutí radikální levice. Je čas to změnit. Cíle, které například na přelomu tisíciletí stanovila OSN, je třeba naplnit. V. E.

Nejsme pro další jaderné vyzbrojování. Je pro nás ovšem málo nešíření zbraní hromadného ničení, jsme pro jejich zákaz a likvidaci. Jinak ten, kdo je má, může vydírat a také to přímo, či nepřímo dělá. Pak je na místě otázka, proč je někdo mít může a jiný ne. Ani politiky současných jaderných mocností nelze automaticky pookládat za tak odpovědné, že nemůže dojít k jejich zneužití. Klid kdekoli je nutné zajišťovat podle mezinárodního práva, je-li třeba pak jednat o jeho změně s cílem lepšího plnění takového úkolu a ne ho bezostyšně porušovat, třeba s vědomím, že se mi jako stálému členu RB OSN nemůže nic stát. To se týká i Izraele a ještě víc bezpečnosti Palestinců. Sami nezajistíme nic - jednání a opatření musí být na mezinárodní úrovni. Pro to ale právě jsme, s respektováním rovných zájmů všech. Válkou se to nevyřeší, je možné zainteresované lidi zničit a tím vyhladit i problém. To je ale nepřijatelná genocida. V. E.

Bumerangu, něco závidíme, něco ne. Zahraniční styky chceme udržovat na všechny strany, posílit demokracii ve vzájemných vztazích, přátelství a spolupráci včetně hospodářské a kulturní. S problamitikou obou zemí Vám doporučuji se seznámit přímo v nich, máte-li aspoň trochu takovou možnost. A také třeba v zemích v jejich sousedství - pro srovnání. Snadno, vesele a radostně se bohužel nebuduje demokracie nikde, ani u nás, ani v USA (víc než 2300 mrtvých v jejich zájmu jen v Iráku, víc než 2 milióny vězňů doma atd.), ani v EU. Jsme pro porozumění věcem, nejsme pro jakoukoli podporu nedemokratickým postupům. V. E.

Jde o výsledek tajné volby na pražské konferenci KSČM. Ani třetí místo ovšem není špatné, nemyslíte? Samozřejmě, že jde o podporu politiky, kterou příslušní kandidáti představují, i když o křídlech bych mluvil velmi s rezervou. V. E.