Věda nemůže získat ekonomickou svobodu, varuje Klaus

Nejsem si zcela jist, zda provedené změny budou mít až tak velký efekt. V tomto ohledu zastávám - abych použil žargón ekonomie - "elasticity pessimism", reagoval prezident Václav Klaus ve svém prohlášení k zasedání Akademie věd, která jednala o převádění vědeckých pracovišť na veřejné instituce. Akademici si od transformace slibují větší samostatnost ústavů, snazší spolupráci s firmami, uplatňování výzkumu ve výrobě a tím i přísun peněz ze soukromé sféry. Klaus je však toho názoru, že provedené změny nebudou mít až tak velký efekt.

Krok Akademie věd považuje Klaus za ekonomicky nejednoznačný, jelikož i nadále budou instituce závislé na penězích daňových poplatníků, tedy státu. "Z ekonomického hlediska je toto kofinancování velmi problematickým modelem," uvedl Klaus a vymlouval akademikům přehnané očekávání. "Věda potřebuje maximum svobody a já myslím, že ji dnes v naší zemi má. Má svobodu ideologickou, protože naše věda není (a nesmí být) ovlivňována jakýmikoli ideologiemi, a má i svobodu politickou, protože věda nedostává žádná politické zadání. Nemyslím si však, že stejně smysluplný je požadavek svobody ekonomické, protože to by vyžadovalo vystavování jakéhosi apriorního bianco šeku na vědu. To podle mého názoru možné není," vysvětlil.

Ve svém "kolegiálním sdělení" se Klaus zamyslel nad samotnou složitostí vymezení vědy jako veřejného statku. "Pokud by byl výstup vědy opravdu čistým veřejným statkem, pak by musel být - včetně financování - pod kontrolou politických struktur," upozornil prezident. Věda se vymyká obecným zákonitostem lidské společnosti, kterými se tak intenzivně zaobírá ekonomie, uvedl Klaus na závěr.

V posledním bodu zveřejněných tezí se ještě prezident pozastavil nad přehnaným užívání citací při projevech akademiků. Podle něj je totiž mnohem potřebnější skeptický pohled na zastávané teorie. "Těžiště vědy proto tvoří kritika," upřesnil.