Herečka Helena Růžičková podlehla těžké nemoci

PLZEŇ 4. ledna (iHNed, ČTK) - Dnes v 09:15 zemřela v plzeňské fakultní nemocnici jedna z nejznámějších českých hereček. Sedmašedesátiletá herečka skonala po dvouletém statečném boji s rakovinou na oddělení farmakologie na Borech. Podle administrátora nemocnice Petra Kozáka byla herečka po několikáté hospitalizovaná ve fakultní nemocnici před Silvestrem kvůli velkým bolestem a selhávání ledvin. Lékaři ji uvedli do umělého spánku, z něhož se dnes ráno už neprobrala.
Největší popularitu jí přinesla série tří filmů Slunce, seno, jahody, Slunce, seno a pár facek a Slunce, seno, erotika natočených v letech 1983 až 1991. Další velké divácké úspěchy jí zajistily filmy Všichni dobří rodáci (1968), Ecce homo Homolka (1969), Hogo fogo Homolka (1970), Homolka a Tobolka (1972) a Trhala fialky dynamitem (1992).
Pražská herečka žila 45 let ve šťastném vztahu se svým manželem Jiřím, který zemřel loni. Hercem byl také jejich jediný syn Jiří, který skonal v roce 1999.
Od začátku 60. let pracovala Růžičková jako choreografka v divadle v Mladé Boleslavi a jako jevištní technička v divadle v Příbrami. Zároveň se začala prosazovat jako divadelní a filmová herečka. V roce 1967 vynikla v roli Hejtmanky v Gogolově Revizorovi v Činoherním klubu v Praze, kde jen hostovala. V letech 1971 až 73 byla členkou Divadla Na zábradlí. Poté jí byla znemožňována veřejná činnost a vrhla se na svobodné povolání.
Růžičková, která byla absolventkou baletní školy Heleny Štěpánkové a školy pro zubní laboranty, spoluzaložila v roce 1991 nadaci Slon, která převzala patronát nad dětským domovem Slon v Šarišských Michaĺanech. V roce 1996 se na jako nezávislá na kandidátce KSČM ucházela o post senátora.
O svém boji s rakovinou vydala loni dvoudílnou knihu Deník mezi životem a smrtí, které se prodalo několik desítek tisíc výtisků. Dále je autorkou nebo spoluautorkou knih Kuchařkou proti své vůli, Ecce homo Helena Růžičková (s Otakarem Brůnou), Thajský sen, Zůstat člověkem (s Lubošem Nečasem), A tak jsem šla životem (s Vladimírem Bernáškem), Snář a Obrana XXL.
Z jejích starších filmů jsou známé zejména Tři chlapi v chalupě (1963), Dáma na koleji (1966), Konec agenta W 4 C (1967), Zabil jsem Einsteina, pánové (1969), Pane, vy jste vdova, My tři a pes z Pětipes (1971), Babička (1971), Dívka na koštěti (1971), Tři oříšky pro Popelku (1973), Což takhle dát si špenát (1977), Tajemství v hradu v Karpatech (1981), Fontána pro Zuzanu II (1993) a Hořké léto (1995). Z televizních rolí ji diváci znají zejména ze seriálů Vlak dětství a naděje (1989) a Přítelkyně z domu smutku (1993).
Herečka účinkovala v řadě zájezdních zábavních pořadů a kabaretů, často se synem Jiřím, a dále v Českém rozhlase.