Patent na chytré obvazy, které léčí, je prvním výsledkem spolupráce českých firem s českými vědci ve vědecko-výzkumném klastru Nanomedic. Manažerka klastru Zuzana Pekárková uvedla, že po roce práce na sedmi projektech se dostavily první úspěchy - patentové přihlášky na originální postup výroby nanovláken pro tkáňové inženýrství a na nový typ biologicky aktivních obvazů.
Výzkum a vývoj klastru se zaměřuje i na cílené směřování léčiv v těle nemocného, náhradu kůže, kostí a chrupavky a možnosti přenosu genetických informací.
Aktivity klastru se podle Pekárkové neomezují jen na projekty aplikovaného výzkumu. Nanomedic chce podpořit vznik nového studijního oboru medicínského inženýrství a vědecko-technologického parku pro firmy, které se zabývají výzkumem a vývojem.
Nanomedic chce vyvíjet a vyrábět léčiva a prostředky s využitím nanotechnologií
Klastr vytvořilo loni v říjnu 15 soukromých firem a šest vědeckých pracovišť a vysokých škol, které chtějí společně zkoumat, vyvíjet a vyrábět léčiva a zdravotnické prostředky s využitím nanotechnologií i strojní zařízení pro jejich produkci a uspět s nimi na světovém trhu.
"Biotechnologický výzkum vyžaduje dlouhodobou týmovou práci a zpětnou vazbu na aplikace. A firma střední velikosti v něm sama nemá šanci uspět," vysvětlil důvod vzniku klastru Vladimír Velebný, šéf biotechnologické společnosti CPN a současně duchovní otec celého uskupení. "Chceme-li ve farmacii a medicíně vyvíjet originály, nejde to jinak, než spojit síly," dodal.
Na práci klastru Nanomedic se vedle malých a středních firem převážně biotechnologického zaměření podílejí také vědecká pracoviště, jako jsou lékařská a farmaceutická fakulta Univerzity Karlovy Hradec Králové a gerontologicko-metabolická klinika Fakultní nemocnice Hradec Králové.
Vznik a rozvoj klastru podpořily Evropský fond pro regionální rozvoj a ministerstvo průmyslu a obchodu. Celková dotace by podle Pekárkové měla dosáhnout 20 milionů korun, což je zhruba polovina nákladů projektu.
