Cena za dílo

Zákoník předpokládá, že cena díla bude ve smlouvě sjednána, přičemž stanoví, že cena díla je ujednána dostatečně určitě, je-li dohodnut alespoň způsob jejího určení, anebo je-li určena alespoň odhadem.

Pokud se však strany rozhodnou, že cenu díla ve smlouvě nesjednají, pak platí, že se za ujednanou cenu považuje cena placená za totéž nebo srovnatelné dílo v době uzavření smlouvy a za obdobných smluvních podmínek.

Samotné způsoby stanovení ceny mohou být rozličné, a to od sjednání ceny pevné, přes cenu maximální, s odkazy na ceníky či výpočtové vzorce, podle rozpočtů a podobně, případně jejich kombinací.

Sjednání ceny pevnou částkou

Standardně lze sjednat cenu pevnou částkou, což je vhodné zejména v případech, kdy se jedná o vytvoření nesložitého díla, u něhož lze poměrně spolehlivě odhadnou náklady na provedení.

V případě sjednané pevné (fixní) ceny není zhotovitel oprávněn jednostranně její výši zvýšit, ani objednatel nemůže požadovat její snížení, pokud je na provedení díla z důvodu rozsahu či nákladnosti práce vynaloženo více či méně nákladů, než jaké strany původně uvažovaly (např. když se objeví potřeba dalších prací k dokončení díla, případně dojde k neprovedení méněprací).

Stejné následky vyplývají ze skutečnosti, kdy je cena díla sjednaná odkazem na úplný (zaručený) rozpočet díla, který tvoří součást smlouvy, nebo je do uzavření smlouvy zhotovitelem objednateli sdělen.

Pokud však nastane zcela mimořádná nepředvídatelná okolnost, která dokončení díla podstatně ztíží, a strany se nedohodnou na zvýšení přiměřeném ceny, může soud na návrh zhotovitele podle svého uvážení rozhodnout o spravedlivém zvýšení ceny za dílo či o zrušení smlouvy a o tom, jak se strany vypořádají. To se však neuplatní v případě, že některá ze stran ve smlouvě výslovně prohlásila, že taková okolnost nenastane, nebo na sebe výslovně riziko nebezpečí změny okolností převzala.

Sjednání maximální ceny

Variantou pevné ceny může být sjednání maximální ceny, kdy zhotovitel vyúčtuje objednateli cenu díla podle objemu skutečně provedených prací a vynaložených nákladů, a to až do výše stanovené maximální částkou. Taková maximální částka se v případě jejího dosažení chová jako pevná (fixní) cena, o níž pojednáváme v předchozím odstavci. Sjednání takové ceny je výhodné u složitějších děl, kdy lze předem projektovat, jaké maximální náklady mohou být s jeho provedením spojeny.

Rozpočet s výhradou

Jiná situace nastává, když si strany sjednají určení ceny za dílo podle rozpočtu, ve kterém není zaručena jeho úplnost nebo závaznost. V takovém případě hovoříme o rozpočtu daném s výhradou a zhotovitel je oprávněn cenu jednostranně zvýšit, pokud se objeví nutnost vyšších nákladů nebo dalších prací. Zhotoviteli však nárok na zvýšení ceny zanikne, pokud neoznámí nutnost překročení rozpočtované ceny a výši požadovaného zvýšení objednateli bez zbytečného odkladu poté, kdy se při provádění díla ukázala jeho nevyhnutelnost. Má-li se však cena zvýšit o více než o deset procent původně určené ceny, pak může objednatel od smlouvy odstoupit.

Jedná-li se o rozpočet s výhradou nezaručené úplnosti, pak je zhotovitel oprávněn zvýšit cenu díla o náklady na činnosti, které nebyly zahrnuty do rozpočtu, neboť nebyly v době uzavření smlouvy předvídatelné. Jedná-li se o rozpočet s výhradou nezávaznosti, pak je zhotovitel oprávněn navýšit cenu díla o účelně vynaložené náklady, které nevyhnutelně převýší náklady zahrnuté do rozpočtu. Pokud objednatel s takovým zvýšením ceny nesouhlasí, určí ho na základě návrhu zhotovitele příslušný soud.

Rozpočet s výhradou se nejčastěji použije při provádění složitých děl, zejména ve stavebnictví, kdy zhotovitel potřebuje zachovat jistou flexibilitu při projektování rozsahu prací a vynakládaných nákladů, neboť i při vynaložení řádné odborné péče nelze vyloučit, že se objeví zvýšená potřeba víceprací či dodávek materiálu nad plánovaný objem, případně že se změní cena subdodávaných prací a materiálu, a které nelze do detailu předvídat při uzavírání smlouvy. Zákon nevylučuje možnost sjednat nezávaznost nebo neúplnost rozpočtu jen u rozhodujících položek, přičemž v ostatním se bude jednat o rozpočet závazný.

Článek vznikl ve spolupráci s odborným měsíčníkem Právní rádce