Do politiky vstoupil senátor a diplomat Pavel Fischer (57) oznámením kandidatury na prezidenta v roce 2018. V prvním kole volby skončil na třetím místě, získal lehce přes 10 procent hlasů. Po neúspěchu v prezidentských volbách byl ve stejném roce zvolen jako nestraník do Senátu. 

Před rokem 1989 učil Fischer francouzštinu na gymnázium.Po sametové revoluci se stal osobním sekretářem pražského biskupa Františka Lobkowicze. Od roku 1995 pak pracoval v Kanceláři prezidenta republiky Václava Havla, poslední čtyři roky jako ředitel politického odboru. Následně působil jako velvyslanec ve Francii a Monaku. Po návratu pracoval na ministerstvu zahraničí jako vrchní ředitel bezpečnostně-multilaterální sekce. Než se stal senátorem, pracoval na pozici ředitele Ústavu empirických výzkumů STEM. Letos se opět uchází o Hrad. Podporu získal od senátorů i poslanců.

Před pěti lety sklízel v předvolební kampani kritiku za jeho výroky směrem k LGBT+ lidem. Prohlásil například, že by nejmenoval homosexuála ústavním soudcem. Za výrok se následně omluvil. V letošním rozhovoru pro Deník N zase uvedl, že zlegalizování manželství u homosexuálních párů by posílilo obavy, že se bude obchodovat s dětmi. 

Zákon zrovnoprávňující vztah stejnopohlavních párů by ale v roli prezidenta podle svých slov nevetoval a podepsal. „Dobře vím, jakou pravomoc prezident má. Musí poslouchat parlamentní většinu, zákony nemůže ani navrhovat,“ uvedl Fischer v rozhovoru pro HN.

Je ženatý, má tři děti. Jeho nejstarší syn Vojtěch, který trpěl těžkým postižením, zemřel v 19 letech v roce 2013.

Zajímají vás další kvalitní články z Hospodářských novin? Výběr těch nejúspěšnějších posíláme každý všední den večer v našem newsletteru 7 v SEDM, který si můžete zdarma přihlásit.