Česká armáda si musí zachovat zkušenosti z protiteroristických operací, primárně se ale musí chystat na války velkého rozsahu proti vyspělému protivníkovi. Na každoročním velitelském shromáždění to v úterý řekl náčelník generálního štábu Karel Řehka. Poznamenal, že i přes obrovský nárůst rozpočtu nebude mít armáda dostatek zdrojů pro ideální řešení všech problémů. Vojáky proto vyzval k „brutální efektivitě“. Řekl také, že pokud by došlo ke střetu mezi Ruskem a NATO, česká armáda by byla jeho aktivním účastníkem od první minuty.

Válce na Ukrajině podle Řehky nasvědčovala řada indicií, a to ještě před rokem 2014, kdy Rusko obsadilo Krym. „Naše západní společnosti to ale nechtěly vidět a těm, kteří to viděli, nechtěly naslouchat,“ poznamenal.

„Nemusíme se přesvědčovat, že eskalační potenciál války na Ukrajině stále roste. Vyloučit nelze ani ty nejvážnější scénáře,“ řekl Řehka. Dodal, že pokud by došlo ke střetu mezi Ruskem a NATO, Česka by se to dotklo okamžitě a jeho armáda by byla aktivním účastníkem od první minuty. „Území České republiky, naše infrastruktura a naši spoluobčané budou cílem nepřátelského působení ve všech doménách,“ uvedl. „Je také dobré mít na paměti, že řada zbraňových systémů, které dnes ničí Ukrajinu, doletí i na naše území. Situace je vážná a my musíme reagovat,“ doplnil.

Řehka, pro kterého je úterní vystoupení na velitelském shromáždění prvním ve funkci náčelníka generálního štábu, označil za hlavní a jediný cíl armády její bojeschopnost. K ní chce směřovat v pěti prioritních oblastech, které již představil dříve. První je vojenská revize obrany. Prozkoumat chce reálnost obranných plánů a to, nakolik odpovídají současné situaci.

Dalším bodem je zpracování vize válčení budoucnosti pro českou armádu. Poznamenal, že když se nakupují zbraně, které budou v armádě sloužit další čtyři desítky let, je nezbytně nutné mít dobrou představu o podobě budoucího válčení.

Za nutné také považuje zrychlit modernizaci armády, a to od velení a řízení, zpravodajské podpory až po palbu nebo ochranu sil. Poznamenal, že je nutné využít současnou společenskou vůli investovat do obrany. „Zároveň ale musíme striktně prioritizovat a být brutálně efektivní. Pravda je totiž taková, že i přes nárůst rozpočtu nebudeme mít ani teď dostatek zdrojů pro ideální řešení všech problémů,“ řekl.

Zopakoval, že války vyhrávají lidé, nikoli zbraně. Současný personální model armády je podle něj neudržitelný. „Armáda není naplněná, stárne a je potřeba to systémově změnit,“ řekl. Pátou prioritou je přispění „ke kultivaci strategické diskuse o obraně České republiky“.

Jako poučení z války na Ukrajině vidí to, že nelze jen spoléhat, že někdo přijde na pomoc, když pro to daná země sama neudělá maximum. Řekl, že armáda získala cenné zkušenosti v protiteroristických a dalších operacích a musí si je zachovat. „Teď se ale musíme primárně chystat na ten nejobtížnější a nejnebezpečnější scénář a tím je válka velkého rozsahu proti vyspělému protivníkovi,“ uvedl.

Černochová ukázala na důležitost početné zálohy

Bezpečnost České republiky a celé Evropy je spjata s výsledkem války na Ukrajině. Bude proto pokračovat česká materiální i politická podpora Ukrajině, řekla ministryně obrany Jana Černochová (ODS). Válka na Ukrajině podle ní ukázala na důležitost početných armádních záloh. Rovněž zmínila nutnost rychlé modernizace armády, zvyšování jejích bojových schopností nebo připravenost na nové hrozby. Černochová to řekla na velitelském shromáždění české armády.

Ministryně poznamenala, že po útoku Ruska na Ukrajinu je mnohem kratší doba varování. Poukázala na to, že charakter války na Ukrajině v sobě spojuje využívání nejmodernějších technologií se zbraněmi o generaci staršími. Průběh války podle ní ukazuje, že na bojišti budoucnosti bude mít vedle dronů své místo nejen obrněná technika, ale i lehké pěší síly. Zmínila také, že skokově vzrostl význam kybernetické domény, a to v působení na nepřítele, ale i při získávání veřejného mínění. „Celkově tak lze konstatovat, že úspěch na bojišti nepřináší nové technologické řešení v jedné z domén, ale dovedné využití dostupných prostředků ve všech pěti bojových doménách,“ řekla. Tomu podle ní musí odpovídat i rozvoj české armády.

Černochová dále řekla, že válka na Ukrajině ukázala mimořádnou důležitost početné, motivované a po všech stránkách připravené armádní zálohy. Chce proto v příštích letech klást důraz nejen na zvyšování velikosti aktivní zálohy i jejích schopností, ale i na využívání dalších nástrojů sloužících k růstu schopnosti a ochoty občanů pro obranu země, jako jsou dobrovolná vojenská cvičení a nově chystané dobrovolné převzetí branné povinnosti.

Stát podle ní musí mít také připravené nejen odpovídající množství zbraní a munice, ale musí také disponovat schopností část těchto zbraní a munice vyrábět i zajistit jim servis. Pro obě dvě tyto činnosti je úloha českého obranného průmyslu zcela nezastupitelná, dodala. Zdůraznila i důležitost motivovaných a připravených ozbrojených sil. Zmínila také potřebu rychlé modernizace například těžké brigády, budování výsadkového pluku i generační obměnu stíhacích letadel.

„Bezpečnost České republiky a potažmo celé Evropy je dnes nerozlučně spjata s výsledkem války na Ukrajině,“ řekla. Je proto podle ní nejen morální povinností, ale i pragmatickým zájmem České republiky, aby z války Ukrajina vyšla vítězná, svrchovaná a demokratická. „Proto budeme pokračovat nejen v materiální a politické podpoře Ukrajiny, ale nově i výcvikem ukrajinských ozbrojených sil,“ dodala.