Europoslanec Stanislav Polčák pozastavil své členství v hnutí Starostové a nezávislí (STAN). Odmítl srovnání s bývalým náměstkem pražského primátora Petrem Hlubučkem, který je mezi obviněnými v kauze korupce v pražském dopravním podniku (DPP). Dřívější známost s dalším obviněným, podnikatelem Michalem Redlem, ale podle Polčáka ubližuje hnutí. Uvedl to v pondělním tiskovém prohlášení.

Kvůli kontaktům s Redlem rezignoval k 30. červnu také ministr školství Petr Gazdík (STAN). Polčák zdůraznil, že stejně jako on není aktérem kauzy kolem pražských městských zakázek.

„Odmítám, abychom byli s Petrem Gazdíkem dáváni na roveň s Petrem Hlubučkem. Přesto plně vnímám, že moje dřívější známost s Michalem Redlem, kterou jsem nikdy netajil, ubližuje hnutí ve světle současného vyšetřování. Zdůrazňuji, že známost s Michalem Redlem nikdy neovlivnila mé politické kroky,“ poznamenal Polčák.

Předseda STAN a ministr vnitra Vít Rakušan v neděli v České televizi uvedl, že s Polčákem bude budoucnost řešit pražská organizace Starostů. Zmínil, že by u něj uvítal podobné vyvození politické odpovědnosti jako u Gazdíka.

Polčákovo pozastavení členství ve STAN hodnotí nyní Rakušan jako racionální rozhodnutí, které může pomoct pražské organizaci před volbami.

„Zdůrazňuji, že známost s Michalem Redlem nikdy neovlivnila mé politické kroky. Tuto hranici jsem měl vždy pevně nastavenou. Rozhodně jsem ani nepropojoval pražské politiky z různých stran s lidmi z Redlova okolí,“ uvedl europoslanec.

Je přesvědčen o tom, že vyšetřování a další informace jeho slova potvrdí. „Stejně jako Česká advokátní komora (ČAK) a také Ústavní soud potvrdily skutečnosti, na které jsem upozorňoval v souvislosti s právní pomocí obcím v okolí vrbětického areálu,“ dodal.

Polčák rezignoval v březnu na funkci místopředsedy STAN kvůli informacím o své odměně za prosazení zákona o odškodnění pro obce za výbuch muničních skladů ve Vrběticích. ČAK začátkem června dospěla k závěru, že zákon ani stavovské předpisy Polčák neporušil.

Policie tvrdí, že organizovaná skupina 11 obviněných systematicky obsadila klíčové pozice v dopravním podniku tak, aby dosazení spřátelení manažeři mohli ovlivňovat různá výběrová řízení s cílem získat od vítězných firem úplatky. Do skupiny patřil i Hlubuček, jemuž bylo členství ve STAN následně pozastaveno, hlavou skupiny byl podle kriminalistů zlínský podnikatel a lobbista Redl. Oba skončili ve vazbě.

Končí šéf České pošty

Generální ředitel České pošty Roman Knap odejde z čela státního podniku ke konci září. Důvodem podle něj není schůzka s obviněným lobbistou Michalem Redlem. Knap to řekl novinářům po pondělním jednání s ministrem vnitra Rakušanem. Ten chce na místo v čele státního podniku vypsat výběrové řízení. Sedmačtyřicetiletý Knap řídil poštu od roku 2018.

Knap má do září dokončit některé kroky, které nastartují restrukturalizaci České pošty. Pošta také v současnosti žádá o novou poštovní licenci na roky 2023 a 2024.

„S panem ministrem jsme se bavili o tom, že jsou některé milníky, které musí proběhnout. Prvním je schválení transformace České pošty, provedení firmy transformací a fungování firmy po transformaci. My jsme se dohodli, že já provedu firmu tím prvním krokem, tedy návrhem transformace a jejím schválením dozorčí radou,“ řekl Knap po jednání.

Rakušan v neděli uvedl, že záměr Knapa odvolat urychlila jeho schůzka s Redlem. Knap se v minulosti s Redlem, který je trestně stíhaný v kauze zakázek pražského dopravního podniku, sešel. Šéf pošty se hájil tím, že Redla přivedl bez předchozího ohlášení na schůzku obchodní partner pošty a že jej do té doby neznal. V pondělí Knap řekl, že si okolnosti schůzky s ministrem vysvětlili a téma Redl už v důvodech jeho konce ve funkci není. Rakušan označil téma Redl za toxické.

Podle ministra vnitra má pošta finanční problémy, za které může částečně stát, který dlouhodobě nehradí objednané služby. „My jsme změny v České poště avizovali již před dvěma měsíci a dnes jsme se domluvili na konkrétních krocích. Pokud se podíváme na situaci České pošty, myslím, že změna v managementu jí prospěje a nový člověk může reprezentovat nový směr,“ řekl Rakušan novinářům.

Pošta v posledních měsících zahájila některé transformační kroky. Mimo jiné začala převádět těžkou nákladní dopravu na externí firmy, rozjela specializovanou síť výdejen balíkových zásilek Balíkovna a v roce 2023 chystá rozdělení na část zahrnující provoz 3200 poboček a firmu zajišťující komerční poštovní služby.

Rakušan už na začátku února odvolal osm členů z patnáctičlenné dozorčí rady ČP, devátý sám odstoupil. Odvolané radní označil za politické trafikanty, které nahradili odborníci. Knap je generálním ředitelem pošty od roku 2018, kdy zvítězil ve výběrovém řízení, které vypsal tehdejší ministr vnitra Lubomír Metnar (za ANO). Předtím vedl českou pobočku softwarové firmy SAP.

V posledních letech Česká pošta hospodaří v červených číslech. Za loňský rok podnik počítá se ztrátou kolem 800 až 900 milionů korun, což je zhruba o půl miliardy korun nižší propad než v roce 2020, kdy hospodaření pošty skončilo ztrátou 1,356 miliardy korun po zdanění. Důvodem ztrát je podle vedení firmy neuhrazená úhrada státu za objednávané základní služby. Stát podniku dluží šest miliard korun. Většinu dlužné částky už však pošta podle informací ČTK vyčerpala v podobě úvěrů.