Tři roky nesmí dostávat veřejné zakázky. Společnost Energie – stavební a báňská, v jejímž vedení sedí hokejista Jaromír Jágr, si v březnu vysloužila trest od soudu za to, že se před několika lety domlouvala na zmanipulování dvousetmilionového tendru v prezidentské oboře v Lánech. Přesto s ní od té doby podepsal pražský dopravní podnik dalších šest smluv za 2,7 milionu korun, jak zjistily HN a Aktuálně.cz z registru smluv. Kladenská firma tak dále servisuje výtahy, provádí geologický průzkum v rámci chystané linky metra D či opravuje a udržuje metro a další stavby firmy.
Dopravní podnik argumentuje tím, že šlo o rámcové smlouvy, které byly vysoutěžené v minulosti. A nyní se jen podepsaly smlouvy na konkrétní práce. „Jedná se o opravy, které jsou nezbytné pro zajištění bezpečného provozu MHD v Praze,“ říká mluvčí městské společnosti Daniel Šabík.
Právní experti protikorupční organizace Transparency International se ale kloní k tomu, že posíláním dalších veřejných peněz porušuje dopravní podnik soudem nařízený zákaz. „V případě rámcových smluv představují jednotlivé objednávky a jejich přijetí samostatné smlouvy, které z vysoutěžené rámcové dohody pouze vycházejí. Na základě formulace předmětného ustanovení se tak kloníme spíše k názoru, že by uzavírání takovýchto dílčích smluv nemělo být dovolené,“ říká právník organizace Jan Dupák.
Vedení dopravního podniku naopak trvá na tom, že to dělá správně. „Jak máme ze dne na den zajistit a vysoutěžit nového dodavatele tak, aby platnost nové smlouvy s novým dodavatelem navazovala na den vynesení pravomocného rozsudku? To není možné zajistit,“ hájí firmu Šabík. Posudek právních expertů označil za „čistě akademický“ s tím, že vůbec nezohledňuje potřeby společností.
Smlouva s ČEZ ještě před rozsudkem
I tak dopravní podnik připustil změnu v přístupu. Po třech měsících od pravomocného rozsudku chce městská společnost smlouvy s Energií přesoutěžit. Některé si ale i tak ponechá. Jágrově firmě platí mimo jiné za to, že zajišťuje roli báňských záchranářů, které dopravní podnik musí kvůli metru ze zákona mít.
„Tyto činnosti na základě rozhodnutí Českého báňského úřadu může na území Prahy vykonávat pouze společnost Energie – stavební a báňská. V této záležitosti tedy naplňujeme povinnost stanovenou státním úřadem,“ tvrdí Šabík.
Proti takovému výkladu se ale vymezuje právě báňský úřad. „Pokud některý z povinných subjektů dospěje k závěru, že již nechce nebo nemůže využívat služeb některé ze záchranných stanic, nic mu nebrání zřídit vlastní stanici, popřípadě uzavřít dohodu se zřizovatelem jiné záchranné stanice,“ vysvětluje ústřední báňský inspektor Bohuslav Machek.
Zároveň dodává, že změní rozhodnutí, které zahrnuje Energii. „Aby odpovídalo novým skutečnostem, což již v minulosti báňský úřad několikrát učinil,“ popisuje Machek. Dopravní podnik tak nejspíše bude muset ukončit i tuto rámcovou smlouvu.
Že by byla zcela bez veřejných zakázek se kladenská firma nemusí obávat. Koncem loňského roku vyhrála v konsorciu s firmou Elte zakázku za 1,7 miliardy korun od společnosti ČEZ na dostavbu horkovodu z Temelína do Českých Budějovic. Protože ji získala a podepsala ještě před tím, než padl pravomocný rozsudek, nemělo by nic bránit tomu, aby ji dokončila.
Kladenská Energie, v jejímž vedení je i Jágr, přichází o zakázky. Kvůli zmanipulovanému tendru z Lán
Energie – stavební a báňská je teprve osmou z firem, které za deset let platnosti zákona o trestní odpovědnosti společností udělil soud zákaz účasti na zakázkách placených z veřejných peněz. Jako první dostala před pěti lety uvedený trest pětice firem, která se účastnila zmanipulovaných tendrů na radnici Brno-Židenice.
Jednou z nich je společnost Tevox, která se specializuje na topenářství a plynoinstalace. Pětiletý zákaz jí začal platit 9. února 2017. Pohled do registru smluv přitom ukazuje, že od té doby získala 16 zakázek od veřejných institucí. Například Teplárny Brno s ní v březnu 2017 uzavřely smlouvu na stavbu horkovodní přípojky za 3,5 milionu korun.
Podle Renaty Diatkové z kanceláře generálního ředitele tepláren se městská společnost o odsouzení firmy dozvěděla až poté, co s ní uzavřela smlouvu. Zákon prý ale neporušily. „Společnost Tevox nebyla odsouzena k zákazu plnění veřejných zakázek, ale pouze k zákazu účasti ve veřejné soutěži, plnit uzavřenou smlouvu tedy mohla,“ říká Diatková. Výběrové řízení uzavřeli 7. února, tedy dva dny před zákazem pro Tevox.
Dupák z Transparency International potvrzuje, že v tomto případě Teplárny opravdu nic neporušily. „Nicméně mě překvapuje, že když (Tevox) páchali trestnou činnost při veřejných zakázkách, tak jim soud uložil zákaz účasti ve veřejné soutěži,“ říká právník s tím, že mezi oběma pojmy je velký rozdíl – například ve veřejné soutěži nemusí jít o veřejné peníze. Podle něj je uvedený případ dokladem toho, že se soudy tento trest teprve učí používat.
Metrostav může být další na řadě
Jiný případ je firma PTV z Hostivice, zaměřující se na řezání vodním paprskem. Té soud v říjnu 2019 uložil tříletý trest nejen účasti ve veřejných soutěžích, ale i plnění veřejných zakázek. V lednu 2020 přitom podle registru smluv získala zakázku za 1,6 milionu korun od Ústavu geoniky Akademie věd, která se týkala speciálních materiálů pro obrábění.
„V době, kdy vznikala smlouva, jsme ještě o žádném soudním sporu nevěděli,“ říká zástupkyně ředitele ústavu Lenka Jaskulová. Podle ní navíc nešlo o zakázku vzniklou z veřejné soutěže, ale o grant, se kterým uspěli u Technologické agentury ČR a PTV byla jedním z řešitelů. Přesto od uzavřených smluv odstoupili. „Jakmile jsme se dozvěděli, že byli odsouzeni, ukončila se smlouva a vrátily se peníze,“ uvedla Jaskulová.
Dohled nad tím, zda firmy, jež mají zákaz získávání veřejných zakázek, má ministerstvo pro místní rozvoj. To podle svého mluvčího Jiřího Landy žádné porušení tohoto zákazu nezaznamenalo. V případě, že by k tomu došlo, hrozila by zadavateli zakázky pokuta.
Shodou okolností má Vrchní soud vynést toto úterý verdikt v další kauze, nazvané Rath 2 a týká se zmanipulovaných zakázek ve Středočeském kraji za vlády hejtmana Davida Ratha. Zde stavební společnosti Metrostav uložil prvoinstanční soud tříletý zákaz veřejných zakázek. A Metrostav se tak může zařadit vedle Energie.
Zákon o trestní odpovědnosti firem začal platit v roce 2012. Od té doby bylo potrestáno více než 500 firem, ale jen osmi se týká zákaz účasti ve veřejných zakázkách.
