Reálně, tedy po zahrnutí inflace, se v prvním čtvrtletí snížila mzda 94 procentům všech zaměstnanců. Polepšilo si jen zhruba 115.000 zaměstnanců, tedy asi tři procenta, v peněžnictví a pojišťovnictví a na trhu nemovitostí. Nejvíce reálně mzdy klesly zaměstnancům ve veřejné správě, ve zdravotní a sociální péči a ve vzdělávání. Na úterní tiskové konferenci o tom informovala vedoucí oddělení statistiky práce Českého statistického úřadu (ČSÚ) Jitka Erhartová.

Pracovníci v peněžnictví si polepšili o 4,2 procenta, zaměstnanci na trhu nemovitostí o 2,4 procenta. Na nule skončili pracovníci v ubytování, stravování a pohostinství. Ve veřejné správě reálná průměrná mzda klesla o 8,4 procenta, ve zdravotnictví o 7,6 procenta a ve vzdělávání o sedm procent.

Reálná mzda klesla v prvním čtvrtletí podle analytiků nejvíce od druhého čtvrtletí roku 1998. Vysoká inflace bude tlačit průměrnou reálnou mzdu v české ekonomice k poklesu i v dalších čtvrtletích, což by se mělo začít negativně projevovat na spotřebě domácností a na výkonu ekonomiky jako celku, shodli se. Průměrná mzda v ČR v prvním čtvrtletí letošního roku vzrostla meziročně o 7,2 procenta na 37.929 korun. Po započtení inflace ale měsíční výdělek ve srovnání se stejným obdobím loňského roku průměrně klesl o 3,6 procenta.

„Průměrná nominální mzda v prvním čtvrtletí vzrostla o 7,2 procenta, což představuje nejsilnější meziroční růst od loňského druhého čtvrtletí. Po odečtení vlivu inflace, jež v prvním čtvrtletí činila 11,2 procenta, ale reálná mzda klesla o 3,6 procenta, což je nejprudší meziroční pokles reálné mzdy od druhého čtvrtletí roku 1998," uvedl analytik Generali Investments Radomír Jáč.

Propad reálných mezd je důsledkem současné obrovské inflační vlny, upozornil analytik UniCredit Bank Pavel Sobíšek. Mzdová restrikce, jakkoliv lidsky nepříjemná a politicky obtížná, je podle něj nutnou podmínkou pro zkrocení inflace. S propady reálné mzdy počítá Sobíšek i v následujících čtvrtletích.

"Mzdy začnou reálně růst patrně od prvního kvartálu 2023, kdy se jejich nominální tempo zvýší v opožděné reakci na letošní inflační vlnu, navíc inflace klesne do meziročních jednociferných hodnot. Dorovnání kupní síly mezd do stavu před současnou inflační vlnou se ale asi protáhne až do roku 2024," dodal analytik.

Zatímco zrychlování inflace nezpomaluje ani ve druhém čtvrtletí, firmy se zvyšováním mezd nejspíše pospíchat nebudou, míní analytik Deloitte David Marek. Pokles reálných mezd bude podle něj jedním z klíčových faktorů, který přispěje k poklesu spotřeby domácností v nejbližších čtvrtletích, což může vést k recesi celé ekonomiky.

Analytik Patria Finance Jan Bureš za celý rok 2022 tak v průměru očekává skoro osmiprocentní reálný propad mezd. Něčemu podobnému naposledy čelily české domácnosti na počátku devadesátých let, upozornil.

Češi zažívají druhé čtvrtletí po sobě pokles reálné mzdy, což nepamatují od recese v roce 2014, připomněla expertka na řízení lidských zdrojů PwC ČR Andrea Linhartová Palánová. Z aktuálního průzkumu PwC navíc vyplývá, že čeští zaměstnanci patří v Evropě mezi ty úplně nejkonzervativnější, co se týče požadavku na navýšení mzdy nebo plánu na změnu zaměstnavatele. Netlačí tedy na mzdy tak výrazně, jako je zvykem v ostatních zemích, poznamenala.

Držet při navyšování mzdy krok s aktuální inflací je pro naprostou většinu firem nereálné, doplnil generální ředitel společnosti Up ČR Stéphane Nicoletti. Čím dál tím víc zaměstnavatelů proto bude podle něj ve snaze udržet si zaměstnance hledat alternativy, jak jim pomoci a zároveň firmu nezruinovat. Strach z nepostačující mzdy je totiž aktuálně mnohem rozšířenější než obavy ze ztráty zaměstnání, poznamenal.