Meziroční růst cen průmyslových výrobců v srpnu zrychlil z červencových 7,8 procenta na 9,3 procenta, což bylo nejvíce od dubna 1993. Na webu to ve čtvrtek uvedl Český statistický úřad (ČSÚ), podle kterého zrychlilo tempo růstu cen i v dalších oblastech. V zemědělství byly ceny proti loňskému srpnu vyšší o 7,9 procenta, stavební práce podražily o 6,6 procenta a tržní služby pro podniky o 1,2 procenta. Ceny u výrobců naznačují budoucí vývoj cen pro spotřebitele.

Ceny průmyslových výrobců meziročně rostou od února a růst stále zrychluje. V srpnu na to měly výrazný vliv podle statistiků ceny koksu a ropných produktů. Zhruba o čtvrtinu podražily v průmyslu i obecné kovy, kovodělné výrobky, dřevo, papír a tisk. Ceny chemických látek a výrobků byly proti loňskému srpnu vyšší téměř o dvě pětiny. O necelé procento zlevnily jen dopravní prostředky, uvedli statistici.

U zemědělských výrobců meziroční růst cen zrychlil z červencových 5,2 procenta. V rostlinné výrobě ceny v srpnu stouply proti stejnému loňskému měsíci o 11,6 procenta, přičemž podražily olejniny, obiloviny a čerstvá zelenina. Brambory a ovoce zlevnily. V živočišné výrobě, kde byly ceny meziročně vyšší o čtyři procenta, vzrostly ceny mléka, skotu a drůbeže. Naopak ceny vajec a jatečných prasat byly meziročně nižší.

Tempo zdražování zrychlilo rovněž ve stavebnictví, kde v srpnu podle odhadu byly ceny meziročně vyšší o 6,6 procenta, zatímco o měsíc dříve o 5,6 procenta. Ceny stavebních materiálů a výrobků byly proti loňskému srpnu vyšší o 16 procent.

Ceny tržních služeb pro podniky rostly v srpnu jen mírně více než v červenci, kdy byl jejich meziroční nárůst o procento. Podle statistiků o 6,6 procenta podražily služby v oblasti zaměstnání, ceny za poradenství v oblasti řízení stouply o necelých pět procent. Vedle toho byly meziročně vyšší i ceny za vydavatelské, reklamní, právní a účetnické služby. Zhruba o čtyři procenta ale klesly ceny za informační služby.

Ceny většiny výrobců stouply i v meziměsíčním srovnání, klesly jen v zemědělství, a to o 1,3 procenta. V průmyslu byly ceny proti červenci vyšší o 1,2 procenta a pokračují tak devátý měsíc v růstu, uvedl vedoucí oddělení statistiky cen průmyslu a zahraničního obchodu ČSÚ Vladimír Klimeš. Ceny stavebních prací proti červenci narostly o 1,1 procenta a tržních služeb pro podniky o 0,6 procenta.

Zvyšování cen průmyslových výrobců se zcela určitě promítne do růstu spotřebitelské inflace. Ceny ještě porostou jak v průmyslu, tak následně při prodeji zboží a služeb konečným spotřebitelům. Důvodem je postupné zdražování plynu a elektřiny. Shodují se na tom analytici oslovení ČTK. Růst cen je podle ekonomů negativním důsledkem současného ekonomického oživení, a to nejen v ČR. Data zároveň podle ekonomů naznačují, že Česká národní banka bude zvyšovat úrokové sazby rychleji, než dříve deklarovala.

„Výrobní inflace je předzvěstí zdražování spotřebního zboží, které může přijít na řadu v dalších měsících. Výrobci jsou pod tlakem rostoucích nákladů a nefungující mezinárodní logistiky, takže je možné dál – rok a půl po začátku pandemie – hovořit o negativním nabídkovém šoku v časech rostoucí poptávky. A to ještě výrobce čeká v dalších měsících nárůst cen energií,“ uvedl analytik ČSOB Petr Dufek.

Podle něj je výrobní inflace, která se následně promítne do té spotřebitelské, nepochybně negativním průvodním jevem současné konjunktury. „Její příčiny však leží primárně mimo území ČR, která je vzhledem ke své otevřenosti citlivá na vývoj na mezinárodních trzích. K utlumení inflačních tlaků může dojít teprve tehdy, až se situace na komoditních trzích stabilizuje a mezinárodní obchod dosáhne předcovidových podmínek,“ dodal.

„U cen výrobců momentálně pozorujeme souběh několika faktorů, které působí stejným směrem a ve výsledku tvoří téměř dokonalou bouři. Poptávka je po pandemickém útlumu extrémně vysoká, zatímco schopnost ji uspokojovat drhne vlivem přecpaných globálních logistických řetězců. K tomu se přidávají výpadky výroby specifických komponent a nově také opětovné lokální koronavirové restrikce, které si například v Asii již vynutily uzavření některých přístavů. A byť jsou všechny tyto příčiny ze své podstaty přechodného nikoliv strukturálního charakteru, jejich odeznění se s největší pravděpodobností jen tak nedočkáme,“ uvedl Analytik Raiffeisenbank Vít Hradil. Již nyní tak lze podle něj počítat s tím, že růst cen průmyslu se promítne do spotřebitelské inflace.

I podle hlavního ekonoma České bankovní asociace Jakuba Seidlera inflační tlaky z výrobního sektoru sílí tak, že to předznamenává další zrychlování spotřebitelské inflace. Ta přitom v srpnu pokořila čtyřprocentní hranici. „Nadále však platí, že výraznější inflační tlaky jsou nicméně teprve před námi z titulu růstu cen elektřiny a plynu, které se budou v cenách odrážet teprve postupně,“ uvedl. Zároveň upozornil, že sázky trhu na zvyšování sazeb ČNB citelně vzrostly. „Trh již předpokládá, že do konce letošního roku ČNB zvýší svou základní úrokovou sazbu z 0,75 procenta na dvě procenta,“ dodal.

„Nejbližší měnověpolitické zasedání bankovní rady se bude konat 30. září a jako velmi pravděpodobná se jeví možnost, že ČNB po zvýšení úroků o čtvrt procentního bodu na předchozích zasedáních v červnu a srpnu nyní přeřadí na vyšší stupeň a repo sazbu zvýší o půl procentního bodu,“ uvedl hlavní ekonom Generali Investments CEE Radomír Jáč.

Peter Markovič, generální ředitel společnosti Xella, výrobce Ytongu, upozornil, že ceny materiálů ve stavebnictví rostou nejrychleji za posledních 20 let a zdražování není u konce. „Ceny některých materiálů, jako je dřevo nebo zateplovací prvky, se více než zdvojnásobily, to při výstavbě běžného rodinného domku může znamenat nárůst nákladů ve vyšších stovkách tisíc korun. Více než kdy jindy proto bude při výstavbě rozhodovat volba materiálu,“ uvedl. Dodal, že například pórobeton je vyráběný v České republice a není tak závislý na dodávkách a logistických problémech. Proto se také jeho cena zvedla jen v řádu jednotek procent.