Vědci z Fakulty lesnické a dřevařské České zemědělské univerzity v Praze zaznamenali unikátní a dosud nepozorované chování u divokých prasat, které svědčí nejen o jejich inteligenci, ale i schopnosti pomoci druhým.
Událost zachytily fotopasti umístěné před odchytovým zařízením, které slouží k odchytu a následnému výzkumu prasat divokých. Fotopast na sekvenci fotografií zachytila situaci, kdy dospělá bachyně manipulovala kládou zajišťující dveře odchytového zařízení a tím osvobodila prasata, která v něm byla uvězněná.
„Toto chování se označuje, volně přeloženo, jako záchranné chování. Je to situace, kdy jedinec pomůže jinému jedinci, který se nachází v nebezpečné nebo stresující situaci, čímž sám velmi riskuje. Jedná se tak o extrémní projev prosociálního chování nebo altruismu,“ říká Michaela Másílková ze zmíněné fakulty, která záchranné chování identifikovala a publikovala o něm studii.
„Záchranné chování se dá jen obtížně studovat a bylo pozorováno jen u několika málo druhů zvířat, jako jsou například primáti nebo kytovci, ale dosud ne u prasat,“ dodává její kolega Hynek Burda, spoluautor studie.
„Celá situace byla velmi rychlá a chování bachyně přesné a komplexní, jinak řečeno bachyně velmi dobře věděla, co dělat, aby past otevřela. Je to jeden z mnoha případů, který dokládá inteligenci a kognitivní schopnosti prasat. Existují navíc náznaky, že toto chování mohlo být motivováno empatií, tedy schopností vcítění se do druhého,“ dodává Másílková.
Empatie byla podle ní už dříve prokázána u prasat domácích, ale pokud by skutečně zaznamenané záchranné chování bylo motivováno empatií, jednalo by se o první doklad empatie u prasat divokých.
Ekologické zemědělství nás neuživí, bez velkochovů se neobejdeme, říká Josef Kolář, čtvrtý největší zemědělec v Česku
