Ruský prezident Vladimir Putin dal v pondělí najevo podporu běloruskému prezidentovi Alexandru Lukašenkovi, který doma čelí největším protestům od svého nástupu k moci před 26 lety. Šéf Kremlu Lukašenkovi při jejich setkání v Soči, které trvalo přes čtyři hodiny, slíbil, že Rusko poskytne jeho zemi úvěr ve výši 1,5 miliardy dolarů (33,7 miliardy korun). Řekl také, že vzniklou situaci si musejí vyřešit sami Bělorusové bez tlaku zvenčí, jímž měl ovšem na mysli hlavně podporu vyjadřovanou západními zeměmi běloruské opozici. Podle mluvčího Kremlu je důležitým výsledkem jednání odsun ruských policejních záloh od hranic Běloruska.

Protesty v Bělorusku vypukly po sporných prezidentských volbách z 9. srpna, po nichž úřady vyhlásily vítězem Lukašenka. Opozice to považuje za podvod a výsledek voleb neuznala ani EU. Každou neděli se podle odhadů opozice i novinářů v Minsku protestů účastní na sto tisíc lidí, kteří přes tvrdé zákroky bezpečnostních sil dál žádají odchod Lukašenka a nové volby.

"Jsme pro to, aby sami Bělorusové, bez napovídání a tlaku zvenčí, klidným způsobem a dialogem projednali tuto situaci a dospěli ke společnému řešení," řekl v pondělí v Soči svému běloruskému protějšku ruský prezident.

Zřetelně tím kriticky mířil na podporu vyjadřovanou v evropských metropolích opozici. Není však jasné, zda mělo jít i o pobídku, aby autoritářský běloruský vůdce přistoupil na dialog s oponenty. Lukašenko dialog totiž doposud rozhodně odmítá s tím, že nebude jednat s "ulicí". Místo toho nechává brutálně zatýkat demonstranty a opoziční předáky vězní nebo vyhání ze země.

Lukašenko Putinovi za podporu projevil velkou vděčnost. "Zachoval jste se velmi čestně, lidsky, proto vám osobně děkuji, i všem Rusům, všem těm, kdo byl pro to podpořit nás v tomto povolebním období," prohlásil. Řekl také, že poslední události "nám ukázaly, že se musíme držet blíž našeho staršího bratra a spolupracovat ve všech otázkách, včetně ekonomiky".

Lukašenko Putinovi také tvrdil, že opozice při protestech v zemi doposud nepřekročila "červenou čáru", tedy nevyšla z rámce přípustného jednání. Vysvětlení proč policie lidi zatýká jen kvůli účasti na demonstracích a tvrdě jsou pronásledováni opoziční vůdci, však nezaznělo.

Putin podává Lukašenkovi pomocnou ruku. "Dohodli jsme se, že Rusko v této obtížné chvíli poskytne Bělorusku státní půjčku 1,5 miliardy dolarů, a my to splníme," oznámil podle agentury Tass. Dodal, že o poskytnutí tohoto úvěru už nyní jednají ministři financí.

Vůdkyně běloruské opozice Svjatlana Cichanouská na sociální síti Putinovi ale vzkázala, že tuto půjčku Bělorusové splácet nebudou. "Doufám, že si Putin uvědomuje, že splácet tento úvěr bude muset Lukašenko, nikoli náš lid," napsala Cichanouská, jež podle mínění velké části Bělorusů volby vyhrála a kterou úřady výhrůžkami donutily utéct do Litvy.

Ochotu podpořit Lukašenka dal už Putin dříve najevo tím, že na žádost běloruského prezidenta vytvořil ruskou "zálohu" pořádkových sil, která by měla být v sousední zemi nasazena, ale jen v nezbytně nutném případě. I když Putin vyjádřil předpoklad, že tento případ nenastane, obavy z možné ruské intervence k záchraně "posledního diktátora v Evropě", jak se Lukašenkovi přezdívá, trvají.

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov po jednání novinářům oznámil, že významným výsledkem setkání prezidentů je dohoda o tom, že od běloruských hranic se tyto připravené zálohy ruských bezpečnostních sil nyní stáhnou.

Otazníky vyvolala i nynější účast jednotky ruské elitní výsadkářské divize na společném vojenském cvičení v Bělorusku zaměřeném na boj proti terorismu. Putin dnes ujišťoval, že se všichni - kolem 300 vojáků a 70 kusů bojové a speciální techniky - po manévrech vrátí do Ruska.

Peskov důrazně odmítl názory, že Rusko podporuje Lukašenka, aby mohlo v Bělorusku zřídit své vojenské základny. "O tom se (dnes) nejednalo," řekl.

Šéf Kremlu za svou podporu zjevně očekává vstřícnější postoj Lukašenka k prohloubení integrace obou zemí. "Rusko je i nadále odhodláno dodržovat všechny naše dohody, včetně dohod vyplývajících ze smlouvy o svazovém státě a dohodě o kolektivní bezpečnosti," naznačil diplomaticky ruský prezident.

Putin usiluje o užší vazby s Běloruskem v rámci svazového soustátí dlouhodobě. Lukašenko to dosud odmítal a obviňoval Moskvu, že chce Bělorusko pohltit. Jeho současná pozice je ovšem oslabená právě kvůli protestům proti výsledkům prezidentských voleb.

Dohodou o kolektivní bezpečnosti Putin "zdůvodnil" vytvoření zálohy pořádkových sil pro Bělorusko.

Putin také nazval "logickým, aktuálním a účelným" návrh Lukašenka na změnu běloruské ústavy. Lukašenko vyjádřil ochotu uspořádat nové volby hlavy státu až po schválení úprav v základním zákonu země. Opozice s potřebou ústavní reformy sice souhlasí, ale požaduje, aby jí předcházela Lukašenkova demise.