Občané Česka jsou s opatřeními vlády proti pandemii nového koronaviru, aspoň zatím, spokojeni. Podle posledního dostupného průzkumu stouply volební preference hnutí ANO premiéra Andreje Babiše téměř na 35 procent, což je nejvyšší hodnota za šest let. Ukázal to model společnosti Kantar CZ pro Českou televizi. Češi nejsou výjimkou − podpora současných lídrů v zemích Evropské unie roste leckdy ještě výrazněji, například v Německu, Rakousku či v Itálii. Naopak se propadají politici označovaní za krajně pravicové.

O tom, kdo na pandemii politicky vydělá, podle odborníků rozhodne teprve to, jak si vlády jednotlivých zemí poradí s hlubokou ekonomickou krizí, která se na celý svět nyní řítí.

Německá kancléřka Angela Merkelová je u moci skoro 15 let a už předloni oznámila, že v politice nejpozději v roce 2021 skončí. Její popularita přesto dosahuje 80 procent. Také jí v tomto směru pandemie pomohla − i když už před ní měla podporu nadpoloviční většiny Němců.

Evropským rekordmanem je ale nejspíš Merkelové krajan Markus Söder, bavorský premiér a šéf tamních křesťanských socialistů (CSU), sesterské strany Merkelové křesťanských demokratů (CDU). V Bavorsku mu v polovině dubna vyjádřilo podporu 94 procent občanů. Blok CDU/CSU by nyní volilo skoro 40 procent Němců − na takové hodnoty nedosáhl několik let.

80 procent

Němců si podle průzkumu institutu Forschungsgruppe Wahlen myslí, že kancléřka Merkelová odvádí dobrou práci.

31 procent

Italů souhlasí s činností lídra opozice Salviniho. Podpora mu klesá. Vychází to z průzkumu Ipsos Italia.

"Podpora Merkelové klesla v době migrační krize. Ale krize koronaviru ji opět vynesla do popředí jakožto krizovou manažerku," říká Jana Puglierinová, šéfka berlínské kanceláře výzkumné společnosti European Council on Foreign Relations. V průzkumech obliby si velmi dobře vede i rakouský kancléř Sebastian Kurz či italský premiér Giuseppe Conte.

"Je známý fakt, že když lidé čelí nebezpečí, mají tendenci se sjednotit," napsala Shoon Murrayová, profesorka na American University ve Washingtonu.

V časech války či jiné těžké krize občané obvykle premiéry či prezidenty svých zemí podporují. To ztěžuje situaci opozici. "Většina lidí nerada vidí polemiky mezi politiky," upozornil v italském deníku Il Corriere della Sera Nando Pagnoncelli, šéf společnosti pro výzkum veřejného mínění Ipsos Italia.

V Itálii na tento efekt doplácí lídr krajně pravicové Ligy a bývalý ministr vnitra Matteo Salvini. Ten i během pandemie ostře kritizuje vládu premiéra Conteho. Podpora Ligy ale podle výzkumu Ipsos Italia spadla zhruba na 25 procent, přičemž ještě začátkem roku by ji volilo zhruba 35 procent Italů. Liga v průzkumech stále vede, vládní Demokratická strana se jí ale přiblížila na pouhé čtyři procentní body. Vzrostla i podpora další vládní strany Hnutí pěti hvězd, které do funkce premiéra jmenovalo Conteho. Ten je u Italů mnohem oblíbenější než Salvini − podporuje ho 66 procent lidí, zatímco Salviniho pouhých 31 procent. Conteho popularita navíc v posledních týdnech roste, zatímco Salviniho se výrazně propadla. Přispět k tomu mohl i fakt, že Salvini od vypuknutí krize několikrát změnil názor na to, jak by ji vláda měla řešit.

Šéfové vlád napříč Evropou ale zdaleka nemají vyhráno. Prakticky celý svět nejspíš v důsledku opatření proti šíření pandemie zasáhne nová hospodářská krize. "A ta může současné období jednoty velmi rychle ukončit," uvádí Nando Pagnoncelli. Pro to, jak budou lidé nakonec Babiše, Merkelovou či Conteho hodnotit, tak nejspíš bude klíčové, jak dokážou své země z ekonomické krize vyvést.