Odhady, kolik lidí už prodělalo nákazu novým typem koronaviru, aniž by si toho všimli, se zatím pohybují od jednoho do 40 procent. Pro vlády včetně té české je proto obtížné posoudit, jaká opatření je proti viru potřeba nastavit a odkdy bude možné je uvolnit. Míru takzvané promořenosti by v Česku měly odhalit testy vybraného vzorku obyvatel. Šetření má na starosti 1. lékařská fakulta Univerzity Karlovy. Její děkan Aleksi Šedo nyní s kolegy hledá způsob, jak potřebný počet lidí oslovit. "Ten vzorek musí být objektivní. Kdybychom dali výzvu na Facebook, přihlásí se nám určitá věková skupina s nejrůznějšími motivacemi. Takhle to nechceme," říká děkan.

HN: Česko zavedlo minulý měsíc poměrně tvrdé restrikce proti šíření nemoci covid-19, čím dál víc se ale objevují názory, i z řad lékařů, že to byla chyba. Byla podle vás?

V žádném případě.

HN: Ani byste neporovnával hodnotu roku života, jako někteří ekonomové, s ekonomickými náklady na zastavení šíření nákazy?

Každý si asi svůj život stejně ocení jinak, takže takhle já bych to nevnímal. Jsou ale samozřejmě dva extrémy. Jeden je všechno zastavit. Pak ovšem stát zkolabuje a populaci to pomůže stejně jen do doby, než se otevřou hranice státu. Druhý extrém je, že když teď všechno rozvolníme, tak se dostaneme do situace, v jaké jsou New York či Itálie, a už nebude žádná záchranná brzda. Potom už se epidemie řešit moc nedá.

HN: Co si tedy myslíte o trendu, aby se Česko raději nechalo promořit koronavirem, a restrikce se tak uvolnily?

Zbývá vám ještě 90 % článku
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se