Ještě před pár měsíci o Zuzaně Čaputové mnoho lidí nevědělo ani na jejím rodném Slovensku. Nyní je vítězkou prvního kola slovenských prezidentských voleb a má velmi dobrou šanci stát se první slovenskou prezidentkou. To ostře kontrastuje s poslední českou prezidentskou volbou, kde proti prezidentovi obhajujícímu mandát kandidovalo osm soupeřů. Osm mužů. Žena ani jedna.

V Česku se hned spustila na sociál­ních sítích soutěž, kdo by mohl být "českou Čaputovou". Ale to je špatný přístup k věci. Ženy získají politické funkce ve společnostech ne jen jednou, dvakrát, ale nastálo, až když se promění celkové prostředí pro pracující ženy.

A na aktuálním "indexu skleněného stropu" časopisu Economist je dobře vidět, že Česko má ještě hodně co dohánět. Index kombinuje deset proměnných, jako je podíl žen na školách, zapojení na trhu práce, mzdy či se­niorní pozice. Česko je na 23. místě z 29 zemí OECD, o jeden stupeň si meziročně pohoršilo. Když srovnáme středoevropské postkomunistické země, tak to vychází takto: Maďarsko deváté, Polsko desáté, Slovensko třinácté. A pak až Česko dvacáté třetí. Není divu, že u nás nemohou vyrůst političky, když jim stát rozhodně neusnadňuje profesní kariéru. Připomíná to i poslední report Evropské komise o české ekonomice: "Účasti žen na trhu práce brání řada faktorů, konkrétně pravidla rodičovské dovolené, nedostatek formální péče o děti a skutečnost, že ženy často plní pečovatelské povinnosti." Podíl žen, které se rozhodnou kvůli pečovatelským povinnostem zůstat ekonomicky neaktivní, je jeden z nejvyšších v EU (84 procent ekonomicky neaktivních žen ve věku 25 až 34 let).

I Německo, kde vznikl slavný konzervativní slogan "Kinder, Küche, Kirche" (tedy děti, kuchyně, kostel), je v podpoře pracovního života před námi − na dvacáté první pozici; Rakousko je pak na čtrnácté.

Je možné, že se v příštích volbách nějaká Čaputová najde i v Česku. Ale aby ženy měly nastálo své férové zastoupení v politice, je třeba jim nejprve výrazně ulehčit pracovní realizaci.

Související