Rozvoji venkova by pomohlo zastropování dotací i větší množství malých a lokálních farmářů, kteří mají vztah k místu, kde působí. Současný venkov trápí nejen sucho, ale i nedostatek sociálního života, tvrdí sociální geograf Radim Perlín. Vedoucí Výzkumného centra rurální geografie na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy se zároveň věnuje dlouhodobému sledování vývoje venkovského osídlení a vlivu změn v zemědělské politice státu na stabilitu venkovského osídlení. Specializuje se rovněž na územní plánování se zaměřením na rozvoj nejmenších obcí a venkovské krajiny. Aktivní je i v komunální politice, momentálně je zastupitelem v Praze 2.

HN: Jaké problémy nejvíce trápí současný český venkov?

Především nemáme jen jeden typ venkova. Jsou rozdíly mezi suburbánní zónou u velkých měst, jako je Praha, Ostrava či Plzeň. Jiné problémy má zemědělský venkov s velkými obcemi a jiné zase mají malé obce.

Na zemědělském venkově je největší problém zajištění podnikání a pracovních míst. Zároveň se musí vypořádávat s environmentálními a ekologickými problémy, jako je například sucho. Problém je, že více než dvě třetiny orné půdy obdělávají velké zemědělské podniky, což není jen Agrofert. Ty se zaměřují hlavně na zisk a prvovýrobu, ne až tak na dlouhodobé využívání krajiny a kvalitu půdy. Jejich pozemky jsou zatíženy erozí. Zároveň také často blokují budování protierozních opatření, jako jsou cesty nebo meze.

U velmi malých obcí je zase problém udržení sociál­ního života a alespoň základní osídlení. Když máte vesnici s jednou rodinou s dětmi a zbytek jsou důchodkyně, je tam těžké dělat cokoliv.

Zbývá vám ještě 50 % článku

Co se dočtete dál

  • V placené části se dozvíte, proč by Radim Perlín více podporoval malé farmáře a jaký recept má na udržení mladých lidí na venkově.
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se