Chemické postřiky, drancování půdy a podávání antibiotik hospodářským zvířatům k modernímu zemědělství nepatří. Trendem dnešní doby je farmaření v souladu s přírodou a potřebami zvířat. Takzvané biozemědělství, kdy se nesmí při pěstování ani zpracování produktů používat pesticidy či další umělé chemické látky, vzkvétá i v Česku a zájem o jeho výrobky stoupá.
Ekologičtí hospodáři také musí dodržovat správné postupy při setí či sázení a udržovat ornou půdu v dobré kondici. Svému dobytku musí zajistit pastvu či výběh a smí mu podávat léky jen v nezbytných případech. Při zpracovávání biopotravin se pak smí používat pouze přírodní a nezávadné konzervanty a barviva, umělá dochucovadla či aromata povolena nejsou.
A zákazníci to samozřejmě vnímají. Z průzkumu agentury STEM/MARK z roku 2018 vyplývá, že lidé na biopotravinách oceňují zejména to, že jsou zdravější, kvalitnější a chutnější. A jak upozorňuje Klára Kyralová z Hnutí Duha, tyto produkty navíc v nejrůznějších testech vykazují lepší nutriční vlastnosti než potraviny konvenční. Z průzkumu dále vychází, že "zelené" výrobky nakupuje až 35 procent dotazovaných a většinou končí v nákupních košících žen ve věku 30−39 let s vysokoškolským vzděláním.
14 % zemědělských ploch
v České republice obdělávali podle čísel Evropského parlamentu z roku 2016 biofarmáři. Ekologická pole, sady a podobně tvoří jen sedm procent celkové zemědělské plochy EU.
Od častějšího nákupu tohoto zboží však mnoho spotřebitelů odrazuje vyšší cena. Další skupina populace zase nevěří, že je mezi bio a běžnou stravou nějaký rozdíl. "Cenová a místní dostupnost biopotravin je pro mnoho zákazníků stále velkou překážkou v nákupu. Dovolím si ale říct, že to se netýká sektoru biomléka," komentuje výsledky průzkumu Kateřina Urbánková, manažerka PRO-BIO Svazu ekologických zemědělců.
- První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Nově všechny články v audioverzi
