Dvě vzájemně nesouvisející soudní jednání minulý týden ukázala, jakou moc může mít televizní zpravodajství při ovlivňování nálad ve společnosti. Pachatelé v obou případech prohlašovali, že jejich vyhrocené a potažmo společensky nebezpečné jednání bylo stimulováno dojmy, které si odnesli ze sledování reportáží o uprchlících.

Oba podlehli strachu z migrační krize. V domnění, že hordy násilnických uprchlíků jsou už za rohem, sáhli sami k trestným činům. Jeden pokácel stromy na koleje, druhý vydíral ředitelku mateřské školy.

Televizní zpravodajství a internet jsou nejsilnějšími generátory emocí ze všech médií. Způsob, jakým se v televizi pracuje s obrazem, zvukem, grafikou, střihem nebo barevným pojetím, může u diváka ovlivnit vnímání podstaty zprávy. Rádio nemá obrázky a musí se spolehnout na hlas a zvuky. Noviny nemají videa ani zvuk, zůstává jim tedy práce s titulky a fotografiemi. Televize oproti tomu může tutéž informaci sdělit mnoha různými způsoby − a je jen na režii, jak to udělá. Mediální výzkumy potvrzují, že se pozornost diváků s rozvojem technologií tříští mezi více zařízení, takže zachytávají spíše dílčí dojmy než celistvé informace. S o to větší razancí ale potom zprávy okomentují na Facebooku přes mobil, který při sledování televize drží v ruce.

Zbývá vám ještě 70 % článku

Co se dočtete dál

  • Jaká je odpovědnost médií při vytváření obrazu světa a společnosti, jak je pak vnímají běžní občané?
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se