Vítězem prvního debatního duelu prezidentských kandidátů se nestal ani Miloš Zeman, ani Jiří Drahoš. A to nejen proto, že televize Prima nezvládla formát debaty.

Zeman i Drahoš se snaží oslovit výrazně odlišné voliče a jen těžko by se i v lépe řízené debatě dostali do zajímavé diskuse.

Hlavním cílem Zemana je oslovit zhruba čtvrt milionu extrémně naladěných voličů z říjnových sněmovních voleb, především z SPD, kteří v prvním kole prezidentské volby nevolili a nyní mu mohou pomoci vyhrát podruhé Pražský hrad.

Jim směroval prakticky všechny své repliky. Proto se v debatě o migraci snažil z Drahoše udělat lživě jediného politika, který by zde migranty přijal: "Dnes až na jednu výjimku, která se jmenuje Jiří Drahoš, všichni čeští politici souhlasí s tím, že bychom na naše území neměli přijímat nelegální migranty."

Dalším dobře promyšleným krokem byl útok na Drahoše za jeho obavy, že volby mohou ovlivňovat cizí rozvědky, kdy se přímo obrátil na voliče ze sněmovních voleb: "Tímto výrokem jste urazil všechny, kdo šli k parlamentním volbám, udělal jste z nich masu manipulovanou zahraničními rozvědkami," vzkázal Drahošovi.

Zatímco tak Drahoš ví, že musí zůstat zajímavý pro širokou voličskou směsku, které vadí Zeman, stávající prezident vše sází na několik ostře ohraničených voličských skupin.

Když extrém má nahradit střed

Proměna volební strategie Zemana v letech 2013 a 2018 vzdáleně připomíná proměnu kampaně George W. Bushe v letech 2000 a 2004. Americký prezident se tehdy proměnil z původně "soucitného konzervativce", který lovil ve středových vodách, při svém znovuzvolení v nesmlouvavého konzervativce, který vše sázel na vysokou volební účast pečlivě vybraných voličských skupin. Za mimořádně efektivní kampaní tehdy stál jeho stratég Karl Rove.

I Miloš Zeman zcela zahodil strategii z roku 2013. Tehdy se portrétoval jako změna a opozice proti nepopulární pravicové vládě. V široké voličské bázi dokázal nabrat v druhém kole 28 procent vysokoškoláků. Nyní to bylo v prvním kole jen 19 procent. V roce 2013 ho volilo jen 41 procent lidí nad 60 let. Nyní je to v prvním kole už 56 procent. Chudší, starší a z různých důvodů nespokojení lidé mimo velká města jsou v roce 2018 novou základnou, na které Zeman staví své znovuzvolení. Je to odvážná strategie, ale může vyjít, protože tito voliči se prolínají výrazně s příznivci jen tří stran − ANO, SPD a KSČM.

Vzdáleně to tak připomíná taktiku Rovea, který ze středového Bushe udělal jestřába a dokázal takzvané líné republikány dotáhnout k volbám, aby Bushe podpořili a vyvážili tak ztráty u středových voličů, o které se v předchozích volbách bojovalo vždy především.

Babiš, Okamura, Filip

Miloš Zeman svoji novou voličskou bázi začal cíleně budovat v roce roce 2015, kdy se postavil na demonstraci na Albertově po bok islamofoba Martina Konvičky. Tehdy se rozhodl vystoupit z mainstreamu a vědomě vytvářet novou voličskou bázi, která mu možná nezaručí tak přesvědčivé vítězství v druhém kole jako v roce 2013, ale bude to stačit na těsné vítězství.

Během volebního roku 2017 se mu pak podařilo přesvědčit k podpoře tři lídry politických stran, o jejichž voliče má největší zájem.

Nadbíháním Andreji Babišovi a zároveň protahováním sestavení vlády s jasnou většinou zablokoval možnost, aby ANO nominovalo svého kandidáta. Babiš, který od Zemana potřebuje další jmenování premiérem, stávajícího prezidenta podpořil před prvním kolem a nyní před druhým kolem i celé vedení ANO.

Pro Zemana z toho plyne skoro milion hlasů příznivců ANO. O ty nesmí přijít, Drahoš mu jich už 300 tisíc vzal. V prezidentské debatě proto Zeman Drahoše dotlačil, aby prohlásil: "Vítěz voleb nemá automaticky nárok na premiéra, nedovedu si představit, že by premiérem byl trestně stíhaný člověk." Zeman opáčil, že Babiše bez problémů jmenuje. To by mělo Zemanovi pojistit podporu voličů ANO.

Zeman nyní hraje o extrémní tábor SPD a KSČM. 240 tisíc voličů Tomia Okamury už Zemana volilo, 180 tisíc z říjnových voleb ještě váhá. Dalších 130 tisíc nevoličů může přijít od KSČM a protestněji naladěných voličů ČSSD.

Protahováním sestavení definitivní vlády pro další roky tak Zeman nedrží v šachu jen Babiše, ale i předsedu SPD Tomia Okamuru, který stále ještě sní o tom, že by se mohl dostat do exekutivy. Z toho důvodu Okamura vzdal prezidentskou kandidaturu a své voliče předal Zemanovi. Podporu získal prezident i od komunistů.

Vláda pro vyvolené strany

Svůj pečlivě budovaný elektorát Zeman udržuje dobře vedenou hrou o vládu. Minulé měsíce udělal vše pro to, aby zde ANO nemělo většinový kabinet a on byl stále pánem situace.

Nyní preferuje dvojvládí ANO a ČSSD opírající se o SPD, nebo KSČM. Tím uspokojuje všechny své tábory příznivců. Primárně ANO, ale i extrémní strany a zhruba polovinu voličů ČSSD národně-konzervativního ražení.

Vrcholem kampaně se stane čtvrteční duel prezidentských kandidátů na České televizi. Asi bude lépe moderovaný, ale základní rozpor blokující jakoukoliv smysluplnou debatu kandidátů zůstane: Zeman se musí agresivní rétorikou zalíbit extrémně naladěným voličům, Drahoš naopak nesmí přílišnou radikalitou rozbít svou křehkou antizemanovskou koalici příznivců.

Zda tato strategie Karla Rovea počesku bude Miloši Zemanovi stačit na těsnou obhajobu prezidentského mandátu, se dozvíme v sobotu.

Související