Do sociální demokracie se Marek Ondroušek dostal poté, co sám před lety oslovil bývalého ministra pro lidská práva Jiřího Dienstbiera na Facebooku. Přes rok mu pak dělal náměstka, do toho se podílel na sepsání koaliční smlouvy Sobotkovy vlády a premiérovi navíc poradil, aby se začátkem letošního roku pustil do boje za levnější mobilní internet v Česku.

Nejspíš proto teprve 31letý programátor v půlce března zamířil na ministerstvo průmyslu, kde je nyní náměstkem pro elektronické komunikace a digitalizaci státní správy. V křesle přitom nahradil Lubomíra Bokštefla, který se stal známým poté, co Čechům doporučil, aby se za levnými mobilními daty raději odstěhovali do Polska. 

Hlavní prioritou Ondrouška je teď protlačit sněmovnou novelu zákona o elektronických komunikacích. Ta má podle předsedy vlády Bohuslava Sobotky přispět ke zlevňování mobilních služeb – zákonu ovšem hrozí, že ho poslanci za pomoci některých operátorských lobbistů "změkčí". Tomu hodlá Ondroušek zabránit. 

Na svou misi na ministerstvu průmyslu má pouhých sedm měsíců, které zbývají do říjnových sněmovních voleb.

HN: Mobilní operátoři nyní mírně vylepšují své nabídky a přidávají třeba internetová data, žádný z nich ale nezlevňuje. Vnímáte to jako posun k lepšímu? Co budete na ministerstvu dělat, když ke zlevnění mobilních služeb, po němž volá premiér, během roku nedojde? Máte nějaký plán B, kdyby vám to nyní nevyšlo s novelou zákona, která má problémy mobilního trhu řešit?

Nechci se vyjadřovat k nabídkám různých operátorů, to je záležitost trhu. My jsme se snažili do novely zákona vložit takové změny, které pomohou rozhýbat tržní prostředí. To nám přijde trochu zamrzlé. Mluvíme přitom o mobilním trhu pro řadové spotřebitele. Na poli firemních zákazníků naopak sledujeme, že tam funguje velmi dravá konkurence operátorů. Vidíme, jaké nesrovnatelně výhodnější ceny operátoři nabízí firmám a kolik pak platí běžní spotřebitelé. To jsou ohromné disproporce a to bychom měli řešit.

HN: Může ale vaše novela přispět ke zlevňování? Zvyšuje pokuty za možné přečiny operátorů a zrychluje přechod zákazníků mezi nimi. Ceny ale neřeší.

To, co jste zmínili jako poslední, je opatření, které podle mě mobilní trh dokáže trochu rozhýbat. Pokud budete mít možnost do deseti dnů změnit operátora, jak je v návrhu uvedeno, tak to konkurentům dává možnost přicházet se speciálními nabídkami třeba pro seniory nebo mladé lidi. Operátoři zkrátka mohou přicházet s novými balíčky a lidi si pak řeknou: Ano, to je pro mě výhodnější. A pak třeba přejdou ke konkurenci.

HN: Co když ale do konce roku ke zlepšení na mobilním trhu nedojde?

Nad tím je předčasné přemýšlet.

HN: Vy jste si ovšem dali s premiérem závazek, že k nějakému zlepšení do konce roku dojde.

Podívejte se, na tohle se nás ptejte koncem roku. Neptejte se na to teď, kdy je tu nějaký proces, který běží. My od této novely očekáváme určitý efekt a pak si to můžeme koncem roku zhodnotit. 

HN: Podle operátorů po nich chtěl stát příliš peněz za frekvence pro jejich mobilní sítě, a proto jsou jejich služby drahé. Český telekomunikační úřad (ČTÚ), který na ně dohlíží, podle operátorů navíc neurčuje jasná pravidla hry. Zkrátka nenese také stát vinu na tom, že v Česku máme velmi drahý mobilní internet?

Nechci mluvit za ČTÚ, výtky na svoji adresu by si měl úřad řešit sám. Pokud se ale mám vyjádřit k operátorům, tak mě občas jejich argumenty mrzí. Já jsem s nimi jednal několikrát. Jednou mi říkali, že regulace jejich trhu je v Česku příliš velká, jindy zase, že je malá. Pak ale nerozumím tomu, kde je pravda. 

HN: Mobilní operátoři se rovněž vymlouvají, že od státu vydražili draze frekvence pro své mobilní sítě. Tím pak zdůvodňují své vysoké ceny. Jenomže náklady na pořízení frekvencí se u těchto firemních gigantů podílejí na jejich obratu maximálně ze dvou procent. To je opravdu položka, která dokáže tolik ovlivnit celkovou cenu mobilních služeb? 

Třeba ve Velké Británii se za poslední roky ceny dražených frekvencí ztrojnásobily, koncové ceny pro zákazníky ovšem klesaly. Vztah mezi těmito položkami tedy žádný není. Pokud si navíc čeští operátoři stěžují na drahé frekvence, tak potom nechápu, že se jim hospodářsky tolik daří. 

HN: Nejste ale na operátory moc příkrý? Přece jenom se s nimi musíte nějak domluvit, protože stát je ke zlevňování donutit nemůže. S tím musí přijít operátoři sami. 

Já očekávám jednu věc: že budou spokojeni klienti i operátoři. To bych si hodně přál. Nechci, aby si nešťastní lidé na různých internetových fórech stěžovali, že něco na mobilním trhu nefunguje. A zároveň přeji mobilním operátorům, aby se jim v Česku dařilo a došlo k narovnání těchto vztahů tak, aby byly spokojené obě skupiny, avšak stále ještě nejsou nastaveny podmínky. A k tomu by měla napomoci i nynější novela zákona. 

My ale neřešíme pouze toto. Když jsme se v minulých měsících s panem premiérem sešli se zástupci operátorů, tak jsme jejich jednotlivé výtky vyslechli. Stěžovali si třeba na to, že stát špatně přistupuje ke stavbě jejich mobilních sítí. A to jsme vzali na vědomí a rozhodli jsme se vyjít jim vstříc. Takže na ministerstvu průmyslu nyní vzniká Akční plán k provedení nedotačních opatření, který má tuto věc řešit a který brzy vládě předložíme.

V tom plánu jednoznačně popisujeme veškerá opatření, jež je třeba provést, abychom operátorům stavbu jejich mobilních sítí usnadnili. No a když je vyřešíme, tak můžeme levněji a jednodušeji do některých míst dostat vysokorychlostní internet přes kabel. Takže my myslíme také na mobilní operátory a nejenom na spotřebitele, pro něž nyní připravujeme novelu zákona.

HN: Zákon je v současné době ve sněmovně a čeká na projednání ve druhém čtení. Jak ale zabráníte operátorům, aby poslance nepřesvědčili o zmírnění vládního návrhu novely? Operátorům se třeba nelíbí navržené zvýšení pokut, které by se měly nově počítat z procent obratu jejich společností. 

Podívejte se, pro nás je tato novela naprostou prioritou. Chceme, aby návrh zákona zůstal v takové podobě, v jaké ho schválila vláda. Takový úkol jsme dostali přímo od pana premiéra, pro něhož je to taky priorita. Nedovolím si hádat, zda se v materiálu objeví pozměňovací návrhy, které budou třeba nabourávat ochranu spotřebitele. Já doufám, že ne, že si poslanci uvědomují, jak opravdu velké je to politikum. Je to věc, kterou nyní velmi řeší média, proto doufám, že nebudou chtít podmínky zákona měnit. Uvidíme, jak to dopadne.

HN: Premiér Sobotka začal o nutnosti zlevnit mobilní internet hovořit na začátku tohoto roku. K tomu jste ho údajně inspiroval právě vy. Jak významné bude toto téma pro kampaň ČSSD před říjnovými volbami do sněmovny?

Je možné, že jsem pana premiéra trochu inspiroval. Nemohu říct, jak budou mobilní data podstatná pro ČSSD. Já nejsem ten, který bude v kampani určovat základní témata. Jsem pouze člověk, který se podílí na nastavování pravidel pro fungování telekomunikací v České republice. Pro mě je toto téma jednou z hlavních priorit a byl bych rád, aby sociální demokracie mobilní data v programu měla. A nejenom to. Nebavíme se pouze o vysokorychlostním internetu a nějaké telekomunikační infrastruktuře, bavíme se o kompletní digitalizaci státu.

Chci, aby česká sociální demokracie byla spojována s tím, že prosazuje moderní stát, v němž půjde jednání s úřady vyřídit přes mobil nebo počítač. Dnes jsme jako občané nuceni někam chodit, něco podepisovat, něco zařizovat. Já bych byl strašně rád, aby se nám podařilo to otočit úplně naopak. Abychom jako občané získali v těchto věcech od státu podporu.

HN: Sociální demokracie je už ale nějakou dobu u moci a vede i ministerstvo vnitra, které má tyto věci řešit. Proč je tedy Česko s digitalizací státní správy neboli eGovernmentem v rámci Evropy pozadu?

Navenek to takhle vypadá, protože se ještě netvoří aplikace pro komunikaci s veřejností. Zatím se upravují ty systémy uvnitř. Uvědomte si, že musíte propojit systémy, které tu doposud vznikaly separátně. A to je velmi obtížné. Každé ministerstvo dosud IT řešilo samo, každý na to měl jinou firmu, která jeho systémy programovala jinak. Nejprve tedy bylo třeba mezi těmito různorodými systémy vytvořit propojení.

Na tom se celou tu dobu soustavně pracovalo. Různé IT systémy úřadů spolu konečně začínají komunikovat a teď by měl přijít krok, kdy se začnou vytvářet konkrétní aplikace pro občany. Ke spuštění takových projektů ale potřebujete základní věc: elektronickou identitu. Protože k čemu vám je eGovernment, když v něm člověka nedokážete identifikovat. To jsou všechno věci, které jsme vložili do legislativy.

HN: Kdy si tedy budeme moci stáhnout první aplikaci pro komunikaci se státními úřady?

Rád bych vám na to odpověděl, ale na tohle bohužel odpovědět nemůžu, protože to nevím. 

HN: Která z nich by podle vás měla přijít jako první?

To je docela zajímavá otázka, protože každý člověka má prioritu někde jinde. Pro mladého člověka je důležité něco jiného než pro podnikatele a jiné je to také pro seniora. Takže pokud se bude stát pro něco takového rozhodovat, tak bude muset vybírat něco, co bude moci využívat většina obyvatel.  

Pokud bych já sám za sebe něco chtěl, tak to, aby tu byla pro začátek aplikace, která by mi kontrolovala třeba platnost občanky a pasu a automaticky bych si v ní mohl zažádat o nové doklady s tím, že by mi byly samozřejmě doručeny do ruky. Takové drobnosti nám mohou přijít úplně jednoduché, ale právě to jsou základy komunikace se státem na dálku.

HN: Konkrétní výsledky ale zatím příliš vidět nejsou. Není to hlavně tím, že státu chybí schopní IT odborníci? 

Jenže ono už se mnohé udělalo na pozadí těch IT systémů, jak už jsem říkal. Věci se hodně pohnuly na ministerstvu vnitra, stejně jako na zemědělství a ministerstvu práce. Za tím vším stojí odborníci, kteří dříve působili v korporátu a nyní pracují pro stát. A takoví lidé pomáhají věci zlepšovat. 

HN: Dokáže ovšem stát takové odborníky zaplatit?

Musíme se spoléhat na srdcaře. Když se podíváte, kolik takoví experti berou v privátní sféře, tak to jsou to násobky toho, co jim může nabídnout stát. Takoví lidé se ale dají najít. Já osobně jich znám spoustu a jsou to pracovníci, kteří státu přinášejí neuvěřitelné klady a kteří mají ohromný zápal do budoucna.

HN: To zní trochu idealisticky. Vy sám jste ostatně spoluzakládal spolek Idealisté, což je taková líheň nové generace sociálních demokratů. Jak jste se k ČSSD dostal?

No nejdřív jsem na Facebooku napsal Jiřímu Dienstbierovi, že bych mu chtěl pomáhat, protože mi přišel sympatický a mně se nelíbilo, co se v naší zemi dělo. Žil jsem načas ve Skandinávii a zaujal mě tamní model existence. Takže jsem si řekl, že bych chtěl u nás, v Česku, věci měnit k lepšímu, abych mohl být hrdý na to, kde žiji. Chci, aby tu fungovaly vysokorychlostní sítě a v zahraničí si pak říkali, že je to tady jako v Estonsku. Nebo abychom tu měli neomezená mobilní data jako ve Finsku. Chci zkrátka, abychom byli v některé z těchto digitálních top oblastí.

HN: Vy máte v ČSSD blízko k premiéru Sobotkovi, několik let jste vedle něj i pracoval. Nebojíte se, že když ČSSD prohraje volby, můžete spolu s premiérem v politice třeba skončit? Máte ve straně nějaké "krytí"?

Spadnout může každý člověk. Jde o to, jakým způsobem svou cestu vedete. Přede mnou je zákon o elektronických komunikacích a rozvoj vysokorychlostního internetu. Mám určité zadání, to chci plnit, a ať potom mou práci vyhodnocuje někdo jiný.