Doprovodné aktivity horské turistiky jako sjezdy kol, koloběžky, naučné stezky i moderní dětská hřiště přilákaly podle dat Asociace horských středisek (AHS) toto léto o deset procent návštěvníků více než loni a návštěvnost se blížila číslu deset milionů takzvaných člověkodnů. Podle Asociace ale pomohla i bezpečnostní situace v Evropě a fakt, že lidé častěji trávili svou dovolenou v tuzemsku.

Před loňskou zimní sezonou české skiareály investovaly do páteřní infrastruktury - tedy zejména lanovek - přes miliardu korun, letošní útraty za zvelebení areálů pro start zimní sezony jsou ovšem výrazně nižší. "Investice dosáhly nyní půl miliardy korun," uvedl ředitel AHS Libor Knot. Nejvíc peněz jde do zasněžovacích systémů.

"Vůle provozovatelů středisek investovat do svého rozvoje je limitována také tím, že resorty se kromě samotných podmínek pro lyžování a dalších doprovodných služeb vyčerpávají i na starosti o běžecké traťe a skibusy, což například v jiných regionech výrazněji dotují veřejné zdroje," upozorňuje Knot.

Zároveň provozovatelé lyžařských areálů nijak výrazně nezdražili skipasy. Průměrná cena jednodenního lyžování na českých horách tak vyjde na 570 korun pro dospělého a 400 korun pro dítě. Meziročně je to nárůst v průměru o procento. AHS vypočítala, že oproti průměrné ceně za den lyžování v menším alpském středisku, které svou velikostí odpovídá možnostem českých hor, je lyžování v Česku asi o polovinu levnější.

Nejznámější tuzemské horské středisko Skiareál Špindlerův Mlýn před zimní sezonou investovalo 90 milionů korun, největší díl pak do posílení zasněžování na Medvědíně. Právě ve "Špindlu" také nejvíc podražili. Cena jednodenní permanentky vzrostla od loňska o 40 korun na 890 korun.

Na středočeském Monínci se už nyní i přes menší nadmořskou výšku lyžuje. A to díky nové technologii Snowfactory, která umožňuje vytvářet umělý sníh i při plusových teplotách. Instalace této technologie vyšla na 50 milionů korun.

Většina dalších skiareálů investovala před novou sezonou většinou v řádu jednotek až nižších desítek milionů korun. Některá střediska, jako například šumavský Zadov nebo skiareál na Klínovci, se připravují na nákladnější investice v příštích letech.

"Loňská zimní sezona byla docela špatná, u nás se začalo lyžovat až v lednu, lyžovalo se do konce března. Letos jsme optimisté, věříme, že koncem listopadu bychom mohli začít. Před sezonou jsme do infrastruktury investovali 12 milionů korun," říká obchodní a marketingová manažerka resortu Dolní Morava Lenka Strculová. Na Dolní Moravě přitom v minulých letech od roku 2010 vložili do rozvoje areálu miliardu.

Asi čtvrtinu z toho pomohly zafinancovat fondy Evropské unie. Ty už nyní celé odvětví nepodporují. Což je také jedním z důvodů poklesu investic na českých horách celkově. "Není to zásadní problém, naopak zastáváme pozici, že dotace křiví trh a nenabízejí všem stejné podmínky," tvrdí prezident AHS Jiří Bis.

Více než na dotace chce asociace tlačit na to, aby si veřejnost uvědomovala sílu a významnost podnikání v turistickém byznysu na českých horách. "Naše odvětví zaměstnává 36 tisíc lidí, zpravidla v místech, kde příliš jiných pracovních příležitostí není. Obrat odvětví přesahuje 50 miliard korun," dodává Bis.