Francouzské deníky v pátek komentovaly rozhodnutí prezidenta Françoise Hollanda, jenž v rámci širší vládní rošády odvolal ministryni kultury Fleur Pellerinovou.

Její nástupkyní ve vládě premiéra Manuela Vallse je od pátečního odpoledne Audrey Azoulayová, majitelka francouzského i marockého občanství. Její otec patří k poradcům marockého krále Muhammada VI.

Třiačtyřicetiletá rodačka z marockého města As-Sawíra jako dítě trávila prázdniny v marockém královském paláci. Absolvovala Pařížský institut politických věd, lidově řečený Sciences Po, a elitní francouzskou École nationale d'administration, kde byla spolužačkou nyní odcházející ministryně kultury Pellerinové.

Později Azoulayová působila na francouzském Nejvyšším účetní dvoře, kde například podle ředitele filmového festivalu v Cannes Gillese Jacoba „konala spravedlivě a na každém kroku rozdávala úsměvy“.

Kontakty ve světě filmu si ale nová ministryně udělala především ve svém dalším zaměstnání – do roku 2014 byla zástupkyní ředitele veřejnoprávního filmového institutu Centre national du cinéma.

Hollande rozhodl, kulturní centrum Centre Pompidou bude vést politik - čtěte ZDE

Poslední rok a půl Azoulayová působila jako poradkyně francouzského prezidenta pro kulturu. Podle deníku Le Figaro ho například přiměla k návštěvě muzea Louvre a také pro něj organizovala pravidelné soukromé projekce vybraných filmů.

Od chvíle, kdy začala pracovat v Elysejském paláci, postupně rozšiřovala svůj záběr o živé umění a jiná kulturní odvětví.

Prezidenta také doprovázela na několika zahraničních cestách, například do svého rodného Maroka či minulý týden do USA, kde už za Francii jednala s šéfy filmových studií o pobídkách a společném postupu v boji proti pirátství.

Deník Le Monde s odvoláním na zdroje z francouzské filmové branže napsal, že Azoulayová si u filmařů získala respekt svoji znalostí problematiky a schopností diplomatického jednání.

Třiačtyřicetiletou političku ale takřka nezná širší veřejnost. Jak upozornil hudební časopis Les Inrocks, Azoulayová nepoužívá Twitter a do svého jmenování neměla ani založenou stránku na francouzské Wikipedii.

To se teď rychle změní. Na aktuální obálce týdeníku L'Obs, dříve známého jako Le Nouvel Observateur, je snímek Azoulayové, kterou už časopis prohlásil za členku prezidentovy „mladé gardy“.

Télérama zase připomíná, že do francouzských prezidentských voleb zbývá jen rok a dva měsíce. Během této doby bude nová ministryně muset vybrat ředitele Musée d'Orsay, jehož stávající šéf Guy Cogeval odchází kvůli zdravotním potížím, nebo určit nástupkyni Catherine Pégardové v roli prezidentky instituce spravující zámek ve Versailles.

Letos musí též padnout rozhodnutí o budoucím prezidentovi Philharmonie de Paris. Stávající šéf této instituce Laurent Bayle oslaví pětašedesáté narozeniny a podle zákona o státní službě by měl odejít do důchodu. Bayle by si ale podle Téléramy funkci s posvěcením ministerstva rád podržel.

Pokud se Audrey Azoulayové podaří tyto personální otázky uspokojivě vyřešit, mohla by prezidentu Hollandovi do voleb získat podporu kulturní obce, upozorňuje Le Monde.

Podle deníku Le Figaro se stávající ministryně kultury Fleur Pellerinová o svém odvolání dozvěděla po telefonu deset minut předtím, než jej Hollande oznámil veřejně.

Během osmnácti měsíců, kdy byla ve funkci, se Fleur Pellerinové podařilo zvýšit filmové pobídky ve Francii pro tuzemské i zahraniční štáby z 20 na 30 procent.

Nezamezila však eskalaci sporu mezi liberálními francouzskými filmaři a konzervativními katolickými skupinami, které se u soudů opakovaně domáhají, aby filmy s explicitním obsahem byly nepřístupné Francouzům mladším osmnácti let. To se postupně stalo snímkům Život Adele, Láska a nejnověji začátkem února i Antikristovi režiséra Larse von Triera.

Francie po sedmi letech zakázala Trierův film Antikrist, kina ho nemohou promítat - čtěte ZDE

Ministryně Pellerinová naopak sama rozhodla, že do 18 let bude nepřístupný filmový dokument o salafistech a aplikaci práva šaría v některých částech afrického Mali. Toto rozhodnutí Pellerinové vyvolalo rozporuplné ohlasy, kritizoval jej například devadesátiletý Claude Lanzmann, autor dokumentu o holokaustu Šoa.

Francouzské deníky odvolání Pellerinové vcelku kvitují. Odcházející ministryně si udělala špatnou pověst už v říjnu 2014, kdy byla Nobelova cena za literaturu udělena francouzskému spisovateli Patricku Modianovi.

Ministryně si následně v debatním pořadu stanice Canal+ nevzpomněla na jediné Modianovo dílo a přiznala, že na čtení knih nemá čas.

Rok poté Pellerinové mediálně uškodil pořad Petit Journal, jehož štáb pozvala do své kanceláře vyzdobené uměleckými díly. Nedokázala však jediné z nich identifikovat. A bezradně ministryně působila i v dokumentárním filmu Yvese Jeulanda, kde jí prezident Hollande nařizuje, aby raději poprosila o pomoc svého dávného předchůdce ve funkci z 80. a 90. let Jacka Langa.

Všechny tři incidenty v pátek připomněl deník Le Figaro v textu shrnujícím největší přešlapy ministryně Pellerinové.

Také podle Le Monde tyto scény v očích veřejnosti Pellerinovou zdiskreditovaly, přestože v jiných ohledech si zasloužila pochvalu.

Pellerinové se například podařilo prodloužit otevírací dobu francouzských muzeí v čele s Louvrem či zámkem ve Versailles. Ukončila též protesty odborářů, kvůli nimž se v létě 2014 nekonalo několik francouzských kulturních festivalů.

Pařížská muzea budou otevřená celý týden. Vláda také přestává škrtat v kultuře - čtěte ZDE

Komentátoři upozorňují, že zatímco dosavadní ministryně Pellerinová měla zázemí v ekonomice, Audrey Azoulayová celý život působí v kulturním sektoru.

Vedle ministryně školství Najat Vallaudové-Belkacemové a ministryně práce Myriam El Khomriové je nová ministryně kultury už třetí členku francouzské vlády s dvojím francouzským a marockým občanstvím.

Otec nové ministryně kultury André Azoulay patří k nejbližším poradcům marockého krále Muhammada VI. Již v 90. letech se podílel na ekonomických reformách Muhammadova otce a předchůdce na truně Hasana II. Azoulay byl v minulosti hostem tuzemského Fora 2000.