Se vstupem do nového roku nás čekají poměrně významné změny v oblasti účetní legislativy. Zaměřím se na změny v zákoně o účetnictví z pohledu sestavování individuální účetní závěrky. Novinkou roku 2016 je klasifikace účetních jednotek do čtyř skupin, a to na mikroúčetní jednotky (aktiva celkem nižší než 9 mil. Kč, čistý obrat nižší než 18 mil. Kč a méně než 10 zaměstnanců), malé účetní jednotky (aktiva celkem nižší než 100 mil. Kč, čistý obrat nižší než 200 mil. Kč a méně než 50 zaměstnanců), střední účetní jednotky (aktiva celkem nižší než 500 mil. Kč, čistý obrat nižší než 1 mld. Kč a méně než 250 zaměstnanců) a velké účetní jednotky. Aby byla účetní jednotka klasifikována v dané kategorii, nesmí překročit nejméně dvě z daných hraničních hodnot.
Zákon pamatuje i na definici daných kategorií, jakkoliv minimálně první z nich je nanejvýše nešťastná. Paragraf 1d odstavec 1 uvádí, že aktivy celkem rozumíme úhrn aktiv zjištěný z rozvahy. Bohužel však není na první pohled patrné, zda měl zákonodárce na mysli úhrn aktiv brutto, či netto (tedy hodnotu, která odpovídá položce pasiva celkem). Vzhledem k dalšímu kontextu se však jedná o aktiva brutto.
Další definice již takovou kontroverzi nepřináší. Ročním úhrnem čistého obratu máme na mysli výši výnosů sníženou o prodejní slevy. Průměrným počtem zaměstnanců pak rozumíme průměrný přepočtený evidenční počet zaměstnanců dle metodiky ČSÚ.
Pokud jde o velké účetní jednotky, jedná se o takové subjekty, které překračují alespoň dvě z hraničních hodnot platných pro střední účetní jednotky. Pro kategorii velkých účetních jednotek platí dvě výjimky. Za velkou účetní jednotku se totiž vždy považují subjekty veřejného zájmu a dále vybrané účetní jednotky. Subjekt veřejného zájmu je v české účetní legislativě novým pojmem a paragraf 1a uvádí, že jde o subjekty se sídlem v ČR, které jsou (1) uvedené v paragrafu 19a odstavci 1 zákona o účetnictví, (2) bankami, (3) pojišťovnami či zajišťovnami, (4) penzijními společnostmi nebo (5) zdravotními pojišťovnami.
Klasifikace účetní jednotky je spjata s obsahem účetní závěrky. V souladu s novou úpravou se má za to, že malé a mikroúčetní jednotky nemusí sestavovat přehled o peněžních tocích a přehled o změnách vlastního kapitálu. Všechny ostatní střední a velké účetní jednotky pak kromě rozvahy, výkazu zisku a ztráty a přílohy přehled o peněžních tocích, jakož i přehled o změnách vlastního kapitálu sestavovat musí. Podívejme se ještě na rozsah zveřejnění účetní závěrky. Paragraf 21a uvádí, že malé a mikroúčetní jednotky, které nemají povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem, nemusí zveřejňovat výkaz zisku a ztráty.
Jak se na novou úpravu dívat? Limity stanovené pro určení velikosti účetní jednotky bohužel nekorespondují s klasifikací MPO ani klasifikací EU. Pokud vnímáme jako malou účetní jednotku organizaci, která jen těsně nenaplňuje kritéria pro ověření účetní závěrky auditorem (aktiva brutto nižší než 40 milionů korun a čistý obrat nižší než 80 milionů korun), potom stran zveřejňování nelze hodnotit jako příliš šťastnou možnost nezveřejňovat výkaz zisku a ztráty.
