Finanční těžkostí jsou kombinací vysokého úvěru z doby Mirka Topolánka a současného propadu přízně voličů, který se promítl do podstatného poklesu příjmů vyplácených ze státního příspěvku politickým stranám. Zatímco před pěti lety ODS například jen za své poslance inkasovala 73 milionů korun, nyní to představuje pouhých 14 milionů.

Proč vliv ODS upadl tak, že tato strana v průzkumech balancuje na hraně volitelnosti do Poslanecké sněmovny? Ještě v dobách její slávy na kongresech často znělo, že se ODS příliš rozkročila a ztratila jasnou podobu, změkla, zezelenala a k tomu se pobruselštila. A že se jí to v krátké době vymstí.

Zprvu v tomto duchu mluvil tehdejší čestný předseda Václav Klaus, pak - ale až po svém pádu z politických výšin - jeho nástupce Mirek Topolánek.

Václav Klaus přidal v nedávném rozhovoru pro Ekonom další vysvětlení: tradiční nedostatek pravicových voličů, kterých bylo dočasně více jen za euforie po pádu komunismu. V ODS podle něj navíc postupně převážily zájmy byznysu a z Občanské demokratické strany se, obrazně řečeno, stala Občanská podnikatelská strana, což mnoho lidí znechutilo.

Navíc tato strana - což už ale její zakladatel nerad slyší - byla po celou dobu opředena řadou privatizačních skandálů (málem ji potopily již v roce 1997) a byla spojována až do konce svého vládního angažmá s mnoha korupčními případy.

Možná ale existuje i obecnější vysvětlení. ODS zřejmě po vyčerpání svého liberálního programu, který se více méně stal realitou, jednoduše ztratila smysl existence. Po obnovení kapitalismu a liberální společnosti západního typu zákonitě, i když s jistým odstupem daným setrvačností, přišla o voliče. Ti se od strany orientované přednostně na ekonomickou transformaci a koncept minimálního státu obrátili k politickým uskupením prosazujícím barevnější představy o uspořádání společnosti.

Mnoho z někdejšího programu ODS, hlavně toho hospodářského, ale přešlo do myšlenkové výbavy jiných stran. Například jde o uznání volné hry tržních sil a minimalizaci zásahů státu do ekonomiky v řadách ČSSD. A v podobném duchu se nesl i přechod členů a voličů vyznávajících liberální ideje nejprve do TOP 09 a nově, a jde o nemalou část podnikatelů, k Andreji Babišovi.

Podobné je to jinde v Evropě, kde opravdu silná liberální strana chybí. V Německu například stejně propadla ve volbách FDP.

V tomto úzkém smyslu "organizovaného liberalismu" se o vyčerpání liberální ideje mluvilo už před téměř sto lety; ve dvacátých letech minulého století, navzdory tradici a jménu někdejšího slavného premiéra Williama Gladstona, přišli o vliv britští liberálové. Jejich voliče si během několika let rozebrali konzervativci a labouristé.

Historie se přece jen asi trochu opakuje.

Související