Povolávací rozkazy k povinné vojenské službě budou nově dostávat i izraelští ultraortodoxní židé ve věku 16 až 18 let. V pondělí to nařídil izraelský ministr obrany Ehud Barak.
V první fázi jde podle listu Haarec zhruba o 15 tisíc osob, které budou zařazeny do odvodového procesu. Ten podle agentury DPA trvá v Izraeli obvykle jeden rok.
Barak před členy parlamentního výboru prohlásil, že ultraortodoxní mladí Izraelci budou dostávat povolávací rozkazy stejně jako všichni ostatní mladíci. V této souvislosti mluvil o "změně kurzu". Armádní mluvčí také potvrdil, že několik tisíc povolávacích rozkazů ultraortodoxním židům už bylo odesláno.
Mladí muži z této komunity byli dosud povinné vojenské služby zproštěni na základě výjimky, která byla zavedena od vzniku Izraele. V posledním desetiletí jim to poté zaručoval takzvaný Talův zákon, který byl poprvé přijat v roce 2002 a vždy po pěti letech musel být znovu projednáván.
Soud výjimky zrušil
Zákon vyvolával sílící kritiku ostatních Izraelců, kteří ho označovali za nespravedlivý. Letos v únoru ho zrušil izraelský nejvyšší soud. Zároveň nařídil, že od 1. srpna musejí být výjimky v zákoně o náboru do armády zrušeny.
V Izraeli slouží muži v armádě povinně tři roky, ženy dva roky. Mnozí narukují už v 18 letech, často jsou pak ještě povoláváni jako rezervisté.
Výjimka se celkově vztahovala na zhruba 60 tisíc ortodoxních židovských věřících, kterým dává právo zabývat se studiem náboženství za státní stipendium. Zákon se snažila zachovat především koaliční ultraortodoxní strana Šas. Jeden z jejích členů, poslanec Jicchak Cohen označil představu, že by soud mohl přinutit studenty náboženství sloužit v armádě, za iluzi.
Rabíni se nevyhnou vojenské povinnosti
