Český švarcsystém je zločin

To, co nazýváme švarcsystémem, se dá považovat s mírnou nadsázkou za zločin. Tvrzení komentátorky Julie Hrstkové z pátečních HN, že "švarcsystém je neskutečně životaschopný, a tedy problém není v něm, ale v systému", proto zaslouží přinejmenším doplnění. "Neskutečně životaschopné" jsou totiž rovněž obchod s bílým masem, drogami a korupce. Švarcsystém patří do této společnosti: firmy, které ho zavádějí, neplatí do společné kasy, co by měly, své výdaje snižují na úkor svých zaměstnanců a získávají tak nezákonnou konkurenční výhodu proti poctivcům.

Popíšu dva konkrétní příběhy. Příběh první: Velká pražská firma snižovala personální náklady tak, že úklid přesunula do outsourcingu. Místo toho, aby si vybrala uklízecí firmu, udělala uklízecí firmu ze svých uklízeček. Vedoucí uklízeček zůstala zaměstnankyní, a její podřízené dostaly na výběr: Buďto se z nich stanou podnikatelky, nebo budou nezaměstnané. Na první pohled zůstalo vše stejné - pro ty uklízečky. Musely být ve firmě od rána do odpoledne, bez ohledu na to, že třeba už uklidily dřív a mohly by si přivydělat někde jinde. Uklízely to, co jim jejich (bývalá) vedoucí nařídila. Nesměly si kupovat svoje vlastní uklízecí prostředky. Ty jim paní vedoucí poskytovala i nadále, jenom si je musely platit. Dostávaly pravidelný měsíční příjem, stejný každý měsíc, jenom na něj musely vystavovat faktury.