Největší aglomerace světa, čínská Šanghaj se může pyšnit mnohými „nej“. Jedním z nich je i ultrarychlý vlak "maglev", který bleskurychle dopravuje cestující ze stanice v okrajové části Šanghaje na mezinárodní letiště Pudong.
Vlak dosahuje neskutečné rychlosti až 431 kilometrů za hodinu, což je výrazně více, než kolik po okruzích jezdí piloti formule 1, rychlost vlaku se blíží cestovní rychlosti menších turbovrtulových letadel. Maglev je schopen maximální rychlosti dosáhnout přibližně za tři minuty, kolem minuty a půl ji udržet a pak začít znovu zpomalovat. Doba jízdy je přibližně sedm a půl minuty.
Maglev v Šanghaji je prvním (a zatím prakticky jediným) vlakem, který využívá technologie levitace na magnetickém polštáři. I díky tomu je schopen dosahovat vysoké rychlosti, na druhou stranu je jeho provoz drahý a drahá byla i stavba – 30,5 kilometru stálo 1,33 miliardy amerických dolarů. Což je na druhou stranu ale, přepočteno na kilometr cesty, pořád méně než kolik stojí prodloužení metra A. Srovnání nicméně lehce kulhá, protože Praha staví své metro pod zemí, kdežto maglev sviští k letišti na povrchu.
Aby toho s rychlostí nebylo dost, v maglevu je možné připojit se i k superrychlému mobilnímu internetu na standardu LTE. Síť, pro níž se budou frekvence letos dražit i v Česku, vybudovala kolem trati maglevu čínská společnost Huawei jako demonstraci své technologie. Huawei je koneckonců i horkým favoritem na stavbu budoucích sítí LTE v Česku.
Jaký to kontrast oproti situaci u nás, kde se ve vlaku sotva dočkáte vůbec nějakého internetového připojení, natožpak rychlého. Operátoři s pokrytím koridorů alespoň signálem 3G vůbec nespěchají, dopravci je pak vcelku jedno, že se na internet rozumně ve vlaku dostat nedá.
