Zvolte český dokument dvacetiletí: Může to být Občan Havel, Katka nebo Český mír. 2. část

Vypravit se do kina na dokument, to je pro běžného českého diváka stále neobvyklé. Přesto zájem o dokumentární filmy roste. Loni například diváků v kinech výrazně přibylo a premiér neubývá.

Podle statistiky Institututu dokumentárního filmu bylo loni do kin uvedeno 16 premiérových titulů – stejně jako o rok dříve. Vidělo je však podle údajů Unie filmových distributorů téměř třikrát více diváků než předloni – přes 160 tisíc.

Velkou část návštěvnosti měl na kontě snímek Katka režisérky Heleny Třeštíkové (117 tisíc), který je daleko před dalšími v pořadí. Oko nad Prahou Olgy Špátové vidělo loni 21 tisíc lidí a Český mír Víta Klusáka a Filipa Remundy zhruba sedm tisíc zájemců.

Letos má být natočeno asi čtrnáct celovečerních dokumentů. Zástupci Institutu dokumentárních filmů nedávno představili desítku z nich, které hodlají zviditelnit a doporučit je tak široké veřejnosti.

Jsou mezi nimi filmy Pavla Štingla, Vladimíra Michálka, umělecké skupiny Rafani i začínajících tvůrců, například Rozálie Kohoutové.

Jednu z tuzemských novinek viděli diváci nynějšího jihlavského festivalu v úterý na jeho úvod. Světovou premiéru zde měl společný projekt 24 českých dokumentaristů. Snímek s názvem "24" zachytil jeden zářijový den pokaždé očima jiného autora, mimo jiné například Heleny Třeštíkové, Jiřího Krejčíka nebo Jana Němce.

Ve zpětném zrcátku

Ohlédnutí za doposud natočenými dokumenty přináší anketa stránek ihned.cz Český dokumentární film dvacetiletí. Dnes nabízíme druhou část. Hlasovat můžete ještě také v první části zde:

Reprezentativní výběr sestavila filmová redaktorka Hospodářských novin Jindřiška Bláhová.

V anketním sloupku vpravo hlasujte kliknutím na název filmu. V levém sloupci si můžete přečíst krátké anotace vybraných filmů, které vám mohou pomoci lépe si jednotlivá filmová díla připomenout.

Následně pak rozhodnete mezi šesti filmy z celého dvacetiletí, jejichž výběr sami v anketách v tomto týdnu určíte. Postoupí vždy tři nejúspěšnější snímky z každého hlasování.

Zdroj (2005, režie Martin Mareček)
Řidič zastavuje u pumpy a čepuje benzin... V Baku, metropoli Ázerbájdžánu, byl otevřen první ropný vrt na světě. Okolí města je zničené. Zatímco si řidič kupuje bagetu, vtahuje film diváka na cestu za souvislostmi. Jaká tajemství skrývají stará ropná pole, do nichž byl prý zamilován Hitler? Spasí zemi "kontrakt století" a mohutný ropovod? Proč je matrojška prezidenta Alijeva dražší než matrjoška Bin Ládina? Vše souvisí se vším a cena je někdy vyšší, než se zprvu zdálo.

Zdroj

Moje 20. století (2005, režie Olga Sommerová)
Dokumentaristka Olga Sommerová představuje tři význačné ženy, narozené za první republiky, které zasvětily svůj život umění i rodině. Adrienu Šimotovovou, osobnost českého moderního výtvarného umění, Lenku Reinerovovou, dramaticky zasaženou oběma totalitami minulého století tak, že se její osobní život stal inspirací pro literární tvorbu, a Soňu Červenou, která po emigraci vystupovala na světových hudebních scénách, ale doma bylo její jméno zapomenuto.

Pátrání po Ester (2005, režie Věra Chytilová)
Režisérka Věra Chytilová zpovídá spolupracovníky a přátele Ester Krumbachové - výtvarnice, scenáristky, režisérky, jedné z nejvýraznějších osobností české nové vlny. Spolupracovala na filmech O slavnosti a hostech, Sedmikrásky, Všichni dobří rodáci, Valerie a týden divů, Faunovo velmi pozdní odpoledne. Chytilová odpovídá na otázku: Kdo byla Ester?

Záviš, kníže pornofolku pod vlivem Griffithovy Intolerance a Tatiho prázdnin pána Hulota aneb vznik a zánik Československa (1918 - 1992) (2006, režie Karel Vachek)
"Vari, vari, vari, já jsem kokot starý," zpívá v úvodu i na konci Vachkova filmu obscénní písničkář Záviš, který sám sebe tituluje Knížetem pornofolku. Vachek nabízí svůj pohled na svět. Čtyřletý Edvard Beneš zachraňuje život rodičům, šedesátiletý Václav Klaus hraje i nehraje tenis, socha tluče hlavou do zdi. Lidé bojují v kečupu a pohřbívají své psy. Spadený dům, dům z marihuany i miliardová vila podnikatele. Lední medvědi, sokoli, lišky. Písně Milana Záviše Smrčky.

Kupředu levá, kupředu pravá (2006, režie Linda Jablonská)
Od 17. listopadu 2005 do června 2006 natáčela dokumentaristka Linda Jablonská mladé lidi, kteří se aktivně hlásí k levicovému a pravicovému politickému smýšlení. Sledovala tedy dění kolem Komunistického svazu mládeže a Mladých konzervativců, zachytila jejich aktivity v politickém dění uplynulého roku. Soustředila se na několik konkrétních hrdinů z obou organizací a zajímala se o jejich způsob života a vidění světa.

Kupředu levá, kupředu pravá

Ztracená dovolená (2007, režie Lucie Králová)
Český cestovatel Láďa objevil ve Švédsku kufr, v němž byly pouze negativy. Z těch vzniklo 756 fotografií neznámých turistů z Asie, čímž začal detektivní esej, ve kterém filmový štáb pátrá po tajemných Asiatech a po možné povaze člověka. Fotografie ožívají a vracejí se na místa svého vzniku.

Miloš Zeman - nekrolog politika a oslava Vysočiny (2007, režie Robert Sedláček)
Jeden z nejvýraznějších českých režisérů se v roce 2007 setkal s důchodcem a bývalým premiérem Milošem Zemanem, který se sobě vlastním ambivalentním postojem pojímá film jako svůj "nekrolog". V dokumentu hovoří o osobních a společensko-politických souvislostech svého života a vyznává se v něm ze svého obdivného vztahu k Vysočině, která je pro něj "kotvou v duši".

Miloš Zeman - nekrolog politika a oslava Vysočiny

René (2008, režie Helena Třeštíková)
Dokumentární film se syrovou autentičností vypráví těžko uvěřitelný příběh Reného, který byl od sedmnácti let sledován filmovou kamerou na své cestě mezi vězeními a krátkými pobyty na svobodě. Kamera ho v roce 2008 opoustila v jeho sedmatřiceti letech - tedy přesně o dvacet let později - jako nemocného člověka, muže stále se pohybujícího na hraně zákona, který napsal a publikoval dvě knihy. http://www.youtube.com

Občan Havel (2008, režie Miroslav Janek)
Film nahlíží do zákulisí politických i soukromých dramat prezidentského období Václava Havla. Diváci vidí jeho nervozitu při první volbě českého prezidenta či trápení při nácviku prezidentské děkovací řeči, poznají, že umí recitovat Šrámkův Stříbrný vítr nebo nalít Miloši Zemanovi becherovku. Kamera jej ale sleduje i v situacích, kdy se dokáže pěkně rozčílit a zanadávat na špatně ušité košile. Režisér Pavel Koutecký začal film natáčet v roce 1992 a sledoval prvního českého prezidenta více než třináct let. Premiéry svého filmu se bohužel Koutecký nedočkal. Po jeho tragické smrti na jaře 2006 se dokončení ujal režisér Miroslav Janek se svou ženou, střihačkou Toničkou Jankovou.

Katka (2010, režie Helena Třeštíková)
Další časosběrný dokument Heleny Třeštíkové mapuje čtrnáct let v životě mladé narkomanky a jejího marného zápasu se závislostí. Režisérka zaznamenává ve svém filmu rok za rokem Katčin sestup níž a níž na spirále krádeží, prostituce, fyzického i psychického chátrání, na spirále, přerušované jen občasným vzepětím naděje a odhodlání s drogou skoncovat. Její touha je upřímná, droga ale nakonec vždycky zvítězí.

Medvědí ostrovy (2010, režie Martin Ryšavý)
Ve filmu Medvědí ostrovy navazuje Martin Ryšavý na své předchozí projekty, zaměřené na oblast ruské dálnovýchodní Republiky Sacha (Jakutie). Film se věnuje lidem z nejodlehlejší části tohoto území, kterou je Nižněkolymský okres, především pak obyvatelům rezervace ledních medvědů, nacházející se na Medvědích ostrovech ve Východosibiřském moři při ústí řeky Kolymy. Sleduje jejich putování na opuštěnou polární stanici, kde se v opuštěném zasněženém prostoru potkává minulost se současností.

Medvědí ostrovy

Nesvatbov (2010, režie Erika Hníková)
Starosta středně velké vesnice se snaží dát dohromady třicátníky, kteří zbyli na ocet. Slovenská vesnice Zemplínske Hámre pomalu ale jistě vymírá. Její starosta, generál ve výslužbě, se ale nechce vzdát. Ke svému boji s třicátnickou samotou používá různé prostředky: nabízí nemalou finanční odměnu za každé nově narozené dítě, nabádá místní rozhlasem k plození dětí a nakonec uspořádá seznamovací večírek pro "nezavrabčené".

Český mír (2010, režie Vít Klusák Filip Remunda)
Po dvou letech natáčení a roce ve střižně představili autoři Českého snu svůj nový film o české, občanské, mediální a politické válce, v níž se svedla bitva o americký radar v Brdech. Autoři film ČESKÝ MÍR ambiciózně nazývají "portrétem české společnosti 20 let od sametové revoluce".

Český mír

Vše pro dobro světa a Nošovic (2010, režie Vít Klusák)
Svérázný portrét malé české vesnice, ve které - jak místní říkají - přistálo UFO v podobě kilometrové stříbřité továrny: korejská automobilka Hyundai. Z vesnice, která se proslavila především kysaným zelím a pivem Radegast, se tak stala průmyslová zóna - největší investice na zelené louce v historii ČR. Mnozí z majitelů polí, na kterých dnes automobilka uprostřed vsi stojí, však dlouho své pozemky prodat nechtěli. Donutil je až nátlak jejich sousedů a anonymní dopis, který odolávajícím sedlákům a jejich blízkým pohrozil smrtí.

Pozemšťané, koho budete volit? (2010, režie Linda Jablonská)
Film dokumentaristky Lindy Jablonské dokazuje, že i lidi s mentálním hendikepem se mohou ve veřejném prostoru orientovat a mít politický názor. Filmový štáb sledoval volby do Poslanecké sněmovny, účastnil se předvolebních mítinků a natáčel ankety s občany i politiky na témata, která jsou v jiných médiích přinejmenším neobvyklá. Štáb také zjišťoval, zda politická korektnost a předvolební sliby nejsou jen prázdnými hesly.

Pozemšťané, koho budete volit vy?