Od letošního listopadu budou senátoři dostávat většinu dokumentů v elekronické podobě. Náklady na tisk mezinárodních smluv, výročních zpráv nejrůznějších institucí či návrhů opatření Evropské unie se ročně šplhaly ke 400 tisícům korun. Částečnou elektronizací by měl Senát ušetřit zhruba polovinu této částky.

Dosud musela Kancelář Senátu nechat z každého projednávaného dokumentu vytisknout zhruba 180 kopií pro potřeby senátorů, orgánů horní komory a dalších institucí. Na základě novely jednacího řádu budou senátoři dostávat v listinné podobě pouze předlohy zákonů.

Podle Jiřiny Rippelové (ČSSD) ze senátní komise pro ústavu a parlamentní procedury, která za novinkou stojí, budou úsporná opatření pokračovat. V další etapě elektronizace veřejné správy Senát pravděpodobně přijme novelu, která předpokládá právě i elektronické návrhy zákonů.

V otázce omezování papírování Senát inspirovala Poslanecká sněmovna, která letos k obdobnému kroku přistoupila. V minulém volebním období bylo ve sněmovně předloženo 1096 tisků, každý z nich měl 330 kopií.

Nově budou dokumenty včetně návrhů zákonů k dispozici v omezeném množství poslaneckým klubům a výborům, vládě, Senátu a prezidentovi. Díky novele zákona o svém jednacím řádu by sněmovna měla ušetřit až 750 tisíc korun.