Premiér Hashim Thaçi se jako velitel Kosovské osvobozenecké armády (UÇK) prý účastnil politických čistek, při kterých se ztráceli odpůrci a některým z nich byly ukradeny orgány.

Právní výbor Rady Evropy má k dispozici "četné konkrétní a vzájemně do sebe zapadající indicie", že koncem devadesátých let UÇK internovala místní Srby a kosovské Albánce a trýznila je.

Někteří z nich doslova "zmizeli" ze světa, jiní přišli o své orgány. Jak napsal zvláštní zpravodaj Dick Marty ve svých zprávách, s těmi se poté obchodovalo na černém trhu.

Rada Evropy se nyní zabývá obviněním, že se kosovský premiér Thaçi, jako velitel jedné ze skupin, na všem podílel. Jeho administrativa ale vše popírá.

Prozatímní kosovský prezident Jakup Krasniqi Martyho ostře kritizoval a obvinil ho z "rasismu". Právní výbor RE poté posoudil Martyho zprávu o událostech v Kosovu v době těsně po válce a jednomyslně ji doporučil Parlamentnímu shromáždění RE k projednání a k dalšímu vyšetření údajů v ní obsažených.

Bývalý švýcarský prokurátor Dick Marty dnes na tiskové konferenci v Paříži svá obvinění vůči UÇK a Thaçimu potvrdil. "Svou zprávou jsem chtěl upozornit, že byly spáchány zločiny, které do dneška zůstaly nepotrestané," řekl podle DPA. Na otázky po důkazech pro obvinění odpověděl, že "když se po nich bude pátrat, tak se také najdou".

Řadu zločinných jednání a porušení lidských práv podle něj lidé "v soukromých rozhovorech připustili, ale z politických důvodů pak raději dali přednost mlčení".

Podle srbských médií zmizelo v té době v Kosovu na 500 osob. Z toho sto kosovských Albánců údajně nesouhlasilo s praktikami UÇK a dalších 400 byli příslušníci menšin, většinou Srbů, uvádí se APA.

Vyšetřování musí vést mise EULEX

Vážná obvinění vznesli členové výboru RE také vůči mezinárodním organizacím v Kosovu, které prý kvůli dosažení "krátkodobé stability" v neklidném regionu "obětovali důležité zásady spravedlnosti". Konkrétně rezoluce vyzývá k podniknutí kroků unijní policejní a justiční misi v Kosovu EULEX, ale také právní orgány v Srbsku, Albánii a Kosovu by měly v tomto směru plně spolupracovat.

Zapojení mise EULEX dnes požadovala také bývalá hlavní žalobkyně Mezinárodního tribunálu pro bývalou Jugoslávii (ICTY) Carla del Ponteová, která jako první na možné obchody s orgány v Kosovu veřejně upozornila.

"Vyšetřování nemohou vést orgány Kosova nebo Albánie. Ty už přece v minulosti došly k závěru, že všichni jsou nevinní," řekla. "V potaz přichází vlastně jen mise EULEX, která ale musí být náležitě vybavena," dodala právnička, která v současnosti působí jako velvyslankyně Švýcarska v Argentině.

Marty? Jen malý Miloševič

Kosovská vláda obvinění obsažená v Martyho zprávě odmítá jako výmysly. Vicepremiér Hajredin Kuci dokonce Martyho označil za "malého (Slobodana) Miloševiče", tedy největšího nepřítele. Prezident Krasniqi zdůrazňuje, že vyšetřovatelé ICTY nenašli v předchozích vyšetřováních žádné důkazy pro podobná obvinění.

Také Thaçi dnes Martyho obvinění odmítl. "Použiju všechny své politické a právní možnosti, abych odhalil pravdu (o zprávě)," řekl v prvním veřejném vyjádření k věci. "Tato věc byla učiněna, aby poškodila image Kosova," dodat podle agentury Reuters.

Evropská unie a USA zatím reagovaly opatrně, upozorňuje APA. Mluvčí ministryně zahraničí EU Catherine Ashtonové vyzvala Martyho, aby předložil důkazy. Mluvčí americké diplomacie Philip Crowley se vyslovil pro "regulérní vyšetření" obvinění "příslušnými orgány".

Srbský zvláštní prokurátor pro válečné zločiny Vladimir Vukčević dnes prohlásil, že vyšetřování vedená Bělehradem "pokročila již dále" než zpráva Martyho. Odmítl sice uvést konkrétní fakta, zdůraznil však nezbytnost společného dalšího postupu. "Není důležité, kdo bude zločiny soudit - my, EULEX nebo Albánci. Vždycky totiž bude na nás, dokázat, že k nim docházelo," zdůraznil podle AFP.