Šéfka Svazu vyhnanců: Blýskání na rasismus bylo už v roce 1848

Kontroverzní vysídlenecké dokumentační centrum, které vzniká v Berlíně, je nezbytným příspěvkem k upevňování německé národní identity. Prohlásila to v Berlíně kancléřka Angela Merkelová během sobotního Dne vlasti, každoročního setkání německých vysídlenců včetně sudetských Němců.

Na záměr založit centrum nucených exodů donedávna pohlížely s podezřením česká a hlavně polská vláda.

Merkelová v sobotu zdůraznila, že Němci odsunutí z oblastí střední a východní Evropy "přispěli k hospodářskému zázraku Spolkové republiky Německo v 50. letech". Ocenila také, že vysídlenci odmítli jít cestou pomsty a násilí a podíleli se tak na formování podoby dnešní Evropy.

Kancléřka však také upozornila na historický kontext, v němž se vysídlování Němců z území dnešního Polska nebo Československa uskutečnilo.

"Nikdy nezapomeneme, že vyhnání bylo důsledkem národně-socialistické politiky," zdůraznila před shromážděním v berlínském kongresovém centru ICC. 

Kancléřka právě v těchto souvislostech vnímá i nezbytnost vybudování dokumentačního centra, které vzniká v Berlíně z původní iniciativy německého Svazu vyhnanců (BdV), jenž je střechovou organizací německých zemských landsmanšaftů a vysídleneckých sdružení.

Muzeum vysídlenců je podle ní záležitostí všech Němců, neboť osudy vysídlenců "jsou součástí naší národní identity a vzpomínkové kultury".

"Nacistická hrůzovláda je zneužívána"

Předsedkyně BdV Erika Steinbachová předtím kritizovala, že existence nacistické hrůzovlády nad Evropou je "stále znovu zneužívána k ospravedlňování tohoto masového vyhánění".

Šéfka vyhnanců poté zabrousila ještě hlouběji do historie. "Na slovanském kongresu v roce 1848 v Praze bylo na horizontu znatelné blýskání na nacionalismus, ale také rasismus," prohlásila.

Steinbachová, která je poslankyní Spolkového sněmu za Křesťanskodemokratickou unii (CDU) kancléřky Merkelové, je rovněž šéfkou nadace Centrum proti vyháněním, kterou BdV založil v roce 2000 za účelem vzniku muzea. Iniciativu převzala vláda velké koalice v čele s Merkelovou a letos začala fungovat nadace Útěk, vyhnání, usmíření, která má výstavní, informační a dokumentační centrum realizovat.

Z Polska a občas také z Česka v posledních letech zaznívaly obavy, aby Centrum proti vyháněním jednostranně nezobrazovalo Němce jako oběti. Poté, co podoba centra začala díky německé vládě nabývat konkrétnější obrysy, však na jaře tehdejší český ministr zahraničí Karel Schwarzenberg konstatoval, že jde o německou vnitřní záležitost. Výhrady nicméně měl nadále premiér Mirek Topolánek.

Ostré tóny ještě letos zaznívaly z Varšavy vůči Steinbachové, která se narodila na území Polska a která měla zasednout v nadační radě plánovaného centra. Tlak z Varšavy i ze strany německých sociálních demokratů (SPD), kteří s křesťanskými stranami (CDU/CSU) tvoří velkou koalici, nakonec přiměl BdV k rozhodnutí nechat židli určenou pro Steinbachovou neobsazenou.

Merkelová podtrhla, že s východními sousedy Německa je třeba v diskusi o centru "citlivě argumentovat". Vyjádřila přesvědčení, že expozice bude o nucených exodech pojednávat v evropském kontextu.

Merkelová, Schröder, Köhler 

Merkelová není zdaleka první vrcholnou političkou, která na Dni vlasti promluvila. V minulosti na srazu řečnil i exkancléř Gerhard Schröder. V roce 2006 prezident Horst Köhler především zdůraznil vinu nacistického režimu na pozdějším vysídlování Němců. Jeho účast na setkání výslovně kritizoval polský premiér Jaroslaw Kaczyński.

Merkelová na srazu vysídlenců hovořila už v roce 2005, tedy ještě předtím, než se stala kancléřkou.

Po skončení druhé světové války bylo ze střední a východní Evropy vysídleno na 15 milionů Němců, z toho až tři miliony z tehdejšího Československa.