Terapie by tak měla být mnohem účinnější a ubýt by mělo vedlejších účinků. Na svých stránkách o tom informovala německá firma Siemens, která s vědci spolupracuje na vývoji přístrojů pro nanoléčbu.

Podle ředitele Masarykova onkologického ústavu v Brně a šéfa české onkologické společnosti Jiřího Vorlíčka se už v minulosti opakovaně objevovaly snahy dostat chemoterapii přímo k nádorovým buňkám bez toho, aby poškodila buňky zdravé. "Ale nikdy se to nepodařilo. Nanočástice dávají novou naději, že se tato metoda uplatní," řekl Vorlíček.

Zdůraznil ale, že výzkum je v počátcích a u nemocných se zatím metoda využít nedá. Pokud by bádání a testy byly úspěšné, dá se očekávat, že se v medicíně bude používat až za řadu let. Odborníci z německé technologické firmy ale věří, že by nanoterapie mohla do necelých deseti let dosáhnout stejného významu jako ozařování.
Léčivou látku by v těle přepravovaly částice o velikosti 100 nanometrů, tedy zhruba 500krát menší než průměr vlasu. Skládají se z magnetického jádra, kolem něhož je obal z polysacharidů. Lék se na částečku chemicky naváže. Látku s nanočásticemi lékař vpraví pacientovi do žíly. Speciální magnet (na snímku) pak nanočástice nasměruje a dovede krevním oběhem přímo k nádoru. Medikament se pak po zahřátí na určitou teplotu uvolní. Nanočástice zdravé buňky nepoškodí, zaměří se jen na ty zhoubné.

Od nové léčby si vědci slibují to, že by mohla zvýšit snášenlivost a účinnost chemoterapie. Mohla by se ale používat i samostatně. Dříve měli odborníci k dispozici jen magnety, které byly rozměrné a těžké. Vážily až 1,5 tuny. Nyní mohou využít magnet, který je pohyblivý a váží necelých 50 kilogramů. Teď zkoumají magneticky cílenou terapii u rakoviny, která je na povrchu těla či pod ním, tedy nádory hlavy, krku, prsu či kůže. V nejbližších letech by rádi začali s klinickými studiemi na pacientech.

Testy na zvířatech potvrdily, že léčivo působí v blízkosti tumoru ještě pár hodin po vypnutí magnetu. Pak se dostane do jater, kde se odbourá. Nakonec projde ledvinami a vyloučí se močí.